„Kompenzace ze státní pokladny za to, že v řece je málo vody – to je doslova absurdní představa,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Například v sousedním Německu nemají dopravci na žádné podobné poplatky nárok, přitom podnikají na stejné řece. Podle této logiky by se zemědělci mohli dožadovat kompenzací za nedostatek deště nebo naopak majitelé cestovních kanceláří za deštivé léto. Ministerstva ale na počasí nemají žádný vliv,“ dodal Skalský.
„Lodní dopravci se zřejmě snaží soudními spory o vysoké finanční částky vyvolat tlak na výstavbu dalších jezů na Labi,“ komentuje Kamil Repeš z děčínské pobočky Arniky. „V této souvislosti se opakuje argument, že stavbu brzdí „ekologové“. To ale vůbec není pravda. Ředitelství vodních cest není schopno od roku 2005 předložit dokumentaci o vlivech zamýšleného prvního jezu – tzv. Plavebního stupně Děčín – na životní prostředí. To je povinné podle české legislativy i direktivy Evropské unie. Bez dokumentace není možné uvažovat o žádné stavbě,“ vysvětlil Repeš.
Arnika se obává, že výstavba jezu u Děčína je jen prvním krokem. Po jeho prosazení by mohli rejdaři usilovat o další betonování řeky. Nové jezy ale splavnosti Labe nijak nepomohou. Na německé straně, kde je v řece stejně málo vody, se totiž s výstavbou nových jezů nepočítá. Malá plavební hloubka je zapříčiněna změnami klimatu a dlouhodobým úbytkem vody. Podle odborníků se bude tento problém do budoucna s největší pravděpodobností zhoršovat. Výstavba jezů by tak byla plýtváním penězi.
Dolní Labe je posledním úsekem neregulované velké řeky v Evropě. Lokalita byla vybrána od evropské sítě chráněných území Natura 2000 a uvažuje se i o jejím zápisu na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
