Nárůst se naopak projevil v souhrnné tabulce znečišťovatelů látkami s potenciálně, pravděpodobně a prokazatelně rakovinotvornými účinky, a to o cca 44 %. První dvě místa obsadily nové firmy vypouštějící styren: OMB composites EU v Králíkách a PLASTKOV AUTOMOTIVE z Hlinska. Ty se také nejvíce podílí na celkovém nárůstu emisí spolu s firmou COMPOSITE COMPONENTS z Chocně.
K největšímu poklesu došlo u již zmíněné firmy VEOLIA VODA a méně těžkých kovů vypustila i elektrárna Chvaletice (pokles o 546 kg). Z letošních žebříčků vypadly firmy Synthesia (pokles o 816 kg) a Vertex Glass Mat.
Emise reprotoxických látek se proti předchozímu roku příliš nezměnily. Pokles emisí chromu u podniku VEOLIA vyrovnala Synthesia, u které došlo k nárůstu emisí z 228 kg na 1316 kg. Největší podíl na tom mají emise toluenu do vody (1150 kg).
Emise skleníkových plynů klesly u všech 5 provozů, které je hlásily v předchozím roce. K výraznějšímu poklesu, asi o 400 tisíc tun, došlo u elektrárny Chvaletice, o necelých 200 tisíc tun jsou nižší emise z Opatovické elektrárny. Podobně většina firem v žebříčku snížila emise plynů způsobujících kyselé deště (amoniak, oxidy síry, oxidy dusíku, fluorovodík a chlorovodík). Největší snížení dosáhla Elektrárna Opatovice, a to o více než tisíc tun. „U skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky ovšem nevíme, zda se jedná o pokles dlouhodobý či jen pokles daný snížením výroby,“ komentuje výsledky letošních žebříčků znečišťovatelů mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Téměř o 40 % (asi o 2 tuny) klesly emise látek nebezpečných pro vodní organismy, konkrétně těžkých kovů. VEOLIA VODA snížila emise z 3680 kg na 1552 kg (jednalo se o chrom, měď, nikl a zinek). Synthesia snížila emise z 1200 kg na 877 kg (konkrétně zinek, nikl, olovo a rtuť). Emise do vody naopak o cca 500 kg zvýšila elektrárna Chvaletice, která v žebříčcích skončila na třetím místě díky emisím mědi a zinku.
Největší nárůst emisí, o 350 %, nastal u styrenu. V tabulce figuruje hned 5 provozů, které v předchozím roce žádné emise nehlásily. Styren bývá často důvodem stížností obyvatel žijících v okolí podniků, které jej vypouštějí a to pro zápach. Na druhou stranu se již řadě firem daří emise styrenu omezovat. Dobrým příkladem je společnost TEiKO ze Zlínského kraje, která snížila emise styrenu o 13 tun a letos figuruje na předposledním místě "top-tenu" Zlínska. "Ukazuje se, že firmy, které přistupují k životnímu prostředí odpovědně, mohou emise snížit. V případě firmy Teiko se to podařilo, jak firma uvádí, díky nové technologii, na kterou získala i dotaci ze Státního fondu životního prostředí a od Ministerstva průmyslu a obchodu," komentuje výsledky Ing. Milan Havel z Arniky.
Kompletní žebříčky znečišťovatelů Pardubického kraje pro rok 2009 290.85 Kb
Poznámky a doplňující informace:
1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 114 provozoven v Pardubickém kraji (oproti 100 v roce 2008). Letos byla data zveřejněna již po šesté (prvním ohlašovacím rokem byl rok 2004. Podniky jsou povinny data nahlásit do konce března za předcházející rok, na konci září jsou pak data zpřístupněna veřejnosti.
2) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
Tisková zpráva byla vydána v rámci projektu „Voda živá“, který podpořil Státní fond životního prostředí v Programu neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti životního prostředí.
