Ostravský vzduch ovlivňuje alergie

Přibývá obyvatel Moravskoslezského kraje, kteří trpí alergiemi. Souvislost mezi tímto trendem a horšící se kvalitou vzduchu, který dýchají, se zdá být jasná... Proč bych zrovna já měl mít alergii? Já, který nikdy v životě na nic alergický nebyl... Tak uvažuje nejeden dospělý Čech, Moravan či Slezan, když zjistí, že se například už druhým rokem po celé léto potýká s vodnatou rýmou. Pravděpodobnost, že se jedná o alergii, je však podle odborníků vysoká. Počet alergiků za posledních deset let v Česku výrazně vzrostl. Zatímco v roce 1996 trpělo alergií 16,9 procenta české populace, o deset let později to bylo už 31,8 procenta. Celorepublikový průměr překročili v roce 2006 například v Ostravě Radvanicích a Bartovicích, kde množství alergiků dosáhlo 35,2 procenta. Navíc zde bylo zaznamenáno téměř trojnásobné množství astmatiků oproti celorepublikovému průměru: 23,6 procenta. S čím souvisí nadměrné počty alergiků a astmatiků v Radvanicích a Bartovicích? Zdejší dětská lékařka Eva Schallerová je přesvědčena, že jádrem problému je jednoznačně kvalita radvanického a bartovického ovzduší, které je například podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd nejhorší v Evropské unii. Schallerová upozorňuje na to, že vlivem silně znečištěného ovzduší slábne imunita organismu, což souvisí i s intenzivnějším výskytem alergií a astmatu u dětí i dospělých. Proč je v Radvanicích a Bartovicích nejvíc alergiků? Ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková potvrzuje, že v Radvanicích a Bartovicích je největší výskyt alergií a astmatu ze všech ostravských obvodů. „Musí se však ověřit, proč tomu tak je. V současnosti jsou uzavírány výsledky monitoringu Státního zdravotního ústavu, který zkoumal deset pediatrických obvodů na Ostravsku z hlediska četnosti různých typů alergií i respiračních onemocnění a jejich diagnóz,“ sděluje Helena Šebáková a dodává, že právě výsledky monitoringu by mohly objasnit, jaké jsou konkrétní důvody nadměrného výskytu alergií a astmatu v Radvanicích a Bartovicích. „Znečištěné ovzduší je jen jeden z faktorů,“ míní Šebáková. Její názor sdílí například Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě. „Znečištěné ovzduší přispívá ke vzniku alergií. Výrazně roste ale i výskyt alergií podnícených pobýváním v uzavřených prostorech či pylových alergií. Prach jako částice není tak významný alergen, důležité je, co se spolu s ním dostává do organismu, třeba zbytky těl nebo výtrusy roztočů. Jindy může být prach alergenem pro své chemické složení, na něž jsou někteří jedinci citlivější, je také rozdíl, z jakého prostředí prach pochází - zda z průmyslu či třeba z polí,“ připomíná Bílek. Čas trávený ve vnitřních prostorech s tapetami či klimatizací, nárůst počtu nových chemických prostředků na úklid domácnosti, ale třeba i klimatické změny, díky nimž bývá už zpočátku roku větší teplo a v ovzduší se tak objevuje větší množství alergenů bylin, to jsou některé z faktorů ovlivňujících zvýšený výskyt alergií v posledních letech, které zmiňuje ostravská alergoložka Olga Škopková. Je podle ní možné, že ve městech na Ostravsku, kde lidé dýchají nadlimitně znečištěné ovzduší, je i více alergií oproti venkovu? „Rozdíl mezi venkovem a městem není tak markantní. Dokonce lze říct, že na vesnicích či v chatových oblastech může být v důsledku toho, že lidé topí kdejakým nekvalitním palivem nebo dokonce odpadem, ještě horší.“ A co na to říkají alergolové z oblastí s dlouhodobě výrazněji čistším ovzduším než na Ostravsku? „Už nevidím žádné velké rozdíly mezi čistotou ovzduší v Bruntále a na Ostravsku. Narušené životní prostředí máme tady i tam, tady i tam mají také lidé narušenou imunitu,“ říká alergoložka Helena Hladká z Bruntálu a dodává, že u jejích pacientů nyní převažují pylové alergie. Pasivní kouření - riziko pro těhotné s dispozicí k alergii „Populace se rodí do horšího životního prostředí, snižuje se tak věk, kdy se člověk stává alergikem. Díky geneticky vrozeným dispozicím může ale alergie propuknout i ve starším věku,“ připomíná Helena Hladká. „Impulsem pro výskyt alergie ve starším věku může být onemocnění, třeba neštovice nebo mononukleóza, či hormonální změna jako příchod menstruace nebo přechod. Výrazným faktorem určujícím výskyt alergie je také pasivní kouření. Statistiky prokazují, že pokud se těhotné ženy atopičky, tedy ty, které mají vrozené předpoklady pro vznik alergie, pohybují často v zakouřeném vnitřním prostředí, výrazně tak zvyšují riziko, že jejich dítě bude mít astma,“ říká Olga Škopková. „Přibývá i alergií na ambrózie, rostliny, které donedávna rostly jen v Maďarsku a na jižním Slovensku a teď se dostávají už i k nám, alergií na exotické ovoce, arašídy či mořské ryby - na produkty, které donedávna nebyly u nás k dostání,“ jmenuje Olga Škopková. Fakt, že v Ostravě zdaleka neroste počet alergiků jen v Radvanicích a Bartovicích potvrzuje například alergoložka Zora Filipová, která působí v Zábřehu. „Každoročně mi do evidence přibude na čtyři sta nových alergiků,“ říká lékařka a podobně jako řada jejích kolegů v Ostravě zdůrazňuje souvislost alergií se znečištěným ovzduším. článek převzat z MF Dnes 23.6.2008, autor: Markéta Radová