Reakce na článek „Děčín nechce protipovodňovou ochranu, rozhoduje za něj Arnika“, Děčínský deník, 27. 5. 2010
Osobní útok Václava Jiráska, ředitele státního podniku Povodí Labe, na vedoucího děčínské pobočky sdružení Arnika Kamila Repeše postrádá racionální argumenty, zkresluje fakta a pomíjí skutečnost, že sdružení se proti stavebnímu povolení odvolalo z důvodu vážných nedostatků, jež toto povolení obsahovalo. Sdružení Arnika nijak nezpochybňuje potřebu protipovodňových opatření, ale pouze správnost řešení některých úseků. Není důvod, aby potřeba dílčích změn projektu znamenala jeho zrušení.
Václav Jirásek se čtenářům snaží vsugerovat, že Arnika si jako samozvaná a jediná organizace v celém Děčíně nepřeje stavbu kontroverzní a přírodu i památky poškozující protipovodňové zdi kolem polikliniky. Pochopitelně to není pouze Arnika, která se proti stavbě betonové zdi postavila - petici proti pokračování realizace tohoto projektu v navržené podobě podpořilo do dnešního dne 1 400 lidí včetně 30 lékařů, sester a dalších členů personálu polikliniky, kterou má zmíněná zeď chránit. Za výzvou Ne děčínské zdi stojí několik děčínských občanských sdružení – vedle Arniky jsou to Iniciativa pro děčínský zámek, Děčínské občanské sdružení a Zelená pro planetu.
Svou účastí ve stavebním řízení sdružení využilo demokratické a zákonné možnosti veřejnosti vyjádřit se ke stavbám ovlivňujícím životní prostředí. Odvolání proti stavebnímu povolení rozhodně neznamená, že si nepřejeme protipovodňovou ochranu pravé strany Děčína. Pouze upozorňujeme, že ve stavebním povolení jsou závažné nedostatky a chyby, které je potřeba odstranit a projekt přehodnotit. Jedním z vážných pochybení, na které Arnika v odvolání upozornila, je právě nedostatečně obhájená technická a technologická potřebnost vedení betonové zdi okolo polikliniky.
Místy až téměř 2 metry vysoká betonová zeď má před velkou vodou ochránit jen minimum obytných částí města. Chránit má především veřejné vybavení, ačkoliv by znamenala investici několika set milionů korun. Vykáceno má být na 60 stromů a stavba by poškodila památkově chráněný zámecký park. Není zdůvodněna potřeba nadzemní betonové stěny namísto betonového základu pro instalaci mobilní protipovodňové stěny, která je navržena na jiných místech protipovodňových opatření.
Na závěr jen připomínka, že v roce 2002 to byla také Arnika, která pomáhala lidem postiženým povodněmi. Okamžitě zapojila lidi, kteří byli v té době vedeni jako nezaměstnaní na pracovním úřadu a začala organizovat pomocné a sanační práce přímo v domech rodin postižených povodní. Rozhodně tedy není pravda, že by Arnice nezáleželo na lidech a jejich domovech. A lidé, kterým není lhostejné, jak bude město Děčín vypadat, si jistě zapamatují jméno pana Jiráska, spojené s nekompromisním prosazováním předražených a vzhled města hyzdících staveb.
Přečtěte si také reakci děčínské zastupitelky z Volby pro město Děčín Šárky Dostálové: Veřejný lynč pana Jiráska aneb Jak odvést pozornost od vlastních chyb v projektu
