Odborníci: jezy na Labi jsou zbytečné

Ústecký deník ze dne 17.3.2005 píše: Jezy na dolním toku Labe jsou neefektivní. Shodla se na tom skupina univerzitních odborníků, která měla za úkol vypracovat nezávislé hodnocení pro stoupence zdymadel. Studii nazvanou Labská vodní cesta a její význam pro město Ústí nad Labem si nechal vypracovat ústecký magistrát, jenž požadoval ekonomickogeografické hodnocení jezů. Úkolem byla pověřena Fakulta životního prostředí ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. "Je to akademická půda. Očekávali jsme, že při vypracování studie budou objektivně zváženy všechny argumenty," vysvětlil primátor města Petr Gandalovič a poznamenal, že zadání projektu bylo v rámci podpory aktivit univerzity. "Je správné financovat různé výzkumné práce," řekl primátor. Vypracování hodnotící studie o efektivnosti jezů bylo v rámci grantu, v němž byly další projekty. Město Ústí nad Labem za jejich vytvoření loni zaplatilo celkem 180 000 korun. Samotná studie o jezech byla vyčíslena na 26 000 korun. V závěrečném posudku hodnotícího projektu je uvedeno, že výstavba jezů není motivována marketingem a zdá se být neefektivní z hlediska návratnosti jednorázově vynaložených prostředků. "Hlavním důvodem je, že přeprava nákladů po řece je dnes příliš pomalá. Zajímavější je automobilová nebo železniční doprava. Žádný z významných ústeckých podniků také nepočítá v dohledné budoucnosti s výraznějším nárůstem využívání říční dopravy," uvedl odborný asistent z ústecké univerzity Jaroslav Zahálka, který se podílel na zpracování hodnotící studie. Univerzitní odborníci se domnívají, že z hlediska potřeb je do budoucna spíše zajímavější osobní přeprava po Labi. "To je záležitost plavidel s menším ponorem, proto pro další rozvoj osobní dopravy není třeba jezy stavět," sdělil další z členů hodnotící pedagogické skupiny Miroslav Farský. Navzdory negativnímu hodnocení studie však vedení města stavbu zdymadel na dolním toku Labe chce nadále prosazovat. "Nesouhlasíme s výsledkem studie. Jsme toho názoru, že jezy se musí postavit," řekl Gandalovič s odůvodněním, že splavnost řeky je třeba zajistit pro nákladní i osobní dopravu. Výsledek studie univerzitních odborníků se hodí ekologům, kteří odmítají i jediné zdymadlo na dolním toku Labe. Ministerstvo dopravy jej chce zatím postavit jen v Prostředním Žlebu u Děčína. Plán stavby už napadlo sdružení Arnika s tím, že po dokončení děčínského jezu by se mohly objevit požadavky na další. "Je to taktika, jak prosadit jeden jez po druhém, když se nepovedlo je prosadit oba najednou," řekl Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika. Ochránci přírody tvrdí, že zdymadlo není vůbec potřeba a že při výstavbě jezu budou postupně devastovány mimořádné přírodní hodnoty na dolním toku Labe. Provozovatelé lodní dopravy oponují, že zdymadlo zlepší plavební podmínky tak, že dolní část Labe bude dlouhodobě splavná i pro lodě s větším ponorem. Podle ředitele Sdružení Odra-Dunaj-Labe Jaroslava Kubce je návratnost jezů na českém Labi buď nekonečná, nebo se bude pohybovat v měřítku sto let. Záměr stavby jezu u Děčína nahradil předchozí plán stavby dvou vodních děl, z nichž to druhé mělo být v Malém Březně u Ústí nad Labem. "Děčínský jez je kompromisem vycházejícím z požadavků ochrany přírody i lodní dopravy," vysvětlila mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Z ministerstva dopravy jsou také slyšet hlasy, že cílem ekologů není najít kompromis, ale pouze negace jakýchkoli řešení plavební situace na Labi. Kompromis je ovšem, zdá se, schopné přijmout ministerstvo životního prostředí, které musí na stavbu vydat výjimku, protože Děčín leží v chráněné krajinné oblasti. Děčínské zdymadlo, postavené s nákladem více než tří miliard korun, má zajistit větší splavnost dolního toku Labe. Hladina řeky totiž mezi ústeckými zdymadly a Magdeburkem odpovídá okamžitému průtoku a Labe nelze po řadu dní v roce využít pro nízký nebo naopak vysoký stav vody, takže nákladní lodní doprava stojí. "Jeden jez je lepší než žádný. Nezaručí sice celoroční splavnost Labe, to umožní pouze dva stupně, ale bude možné využívat řeku až k hranicím s Německem," uvedl expert na vnitrozemskou vodní dopravu v rámci evropských dopravních systémů Jiří Aster. Ekologové upozorňují, že Labe mezi ústeckými zdymadly a Magdeburkem je poslední úsek volně tekoucí řeky ve střední Evropě."Přes všechny zásahy si Labe od Střekovského hradu po Hřensko zachovalo určitou ekologickou jedinečnost. Voda tu rychle plyne a často kolísá. Vyskytují se zde vzácné rostliny a živočichové zanesení v červených seznamech. Z rostlin například drobnokvět pobřežní, který jinde v Česku není. Ze zvířat bobr evropský a vydra říční," uvedl univerzitní asistent Zahálka.