29.8. měla vláda na programu jednání novelu vodního zákona. Tato novela měla řešit hájení území pro potenciální přehrady a zároveň navrhovala, jak se snáze vypořádat s vlastnickými právy na pozemcích, které by pro výstavbu byly potřeba. Území pro potenciální přehrady měla být podle této novely vyhlášena nařízením vlády a zákon by umožňoval obejít proces výkupu a případného vyvlastnění pozemků. Výstavbu vodních děl by musel vlastník pozemku prostě strpět a o kompenzacích by úřady mohly rozhodovat klidně až po zahájení výstavby. Novelu vodního zákona sice nedoporučila legislativní rada vlády, přesto ji ministři Gandalovič a Bursík prosadili na zasedání vlády. Vláda se nakonec rozhodla projednání zákona odložit.
Novela zákona o vodách navrhovala, aby vláda nařízením ustanovila území, která se budou hájit pro potenciální přehrady. To je další pokus tento seznam, který původně figuroval v Plánu hlavních povodí, prosadit. Odborná i laická veřejnosti ale dala jasně najevo, že by na toto téma ještě uvítala širší diskuzi. Při projednávání Plánu hlavních povodí se podařilo prosadit, aby dokument více akcentoval přírodě blízká opatření. „Mrzí nás, že se úřady přesto stále zajímají nejvíce o tzv. tvrdá opatření a málo prosazují opatření v krajině, která mohou řešit problémy komplexněji. Navrhovali jsme proto stejné hájení pro rozlivová území, která slouží jako protipovodňová ochrana, a zároveň nám pomohou udržet hladinu spodní vody a vyrovnat se se suchem. Přesto je těmto mnohdy jednoduchým opatřením v krajině, jako je ochrana niv, věnována minimální pozornost.“ uvedla Kateřina Hlavatá.
Část zákona o usnadnění vyvlastňování v případě výstavby protipovodňových opatření unikla i ministru Bursíkovi, který je spolupředkladatel zákona. V případě, že by se s ministrem Gandalovičem nedohodl na jiném znění pasáží o řešení vlastnických vztahů, uvažoval by Bursík o tom, že se vzdá spolupředkladatelství.
