S postavením spalovny nesouhlasí ekologičtí aktivisté z Karviné. "Rozhodnutí zastupitelů nechápu, protože spalovna prostě bude produkovat škodliviny do ovzduší. Životní prostředí na Karvinsku je jedno z nejhorších v republice, proto s postavením spalovny zásadně nesouhlasím. Primárně je potřeba odpad recyklovat, ne ho pálit," řekl ČTK Václav Gavlovský z občanského sdružení Frygato-Eko.
Podle Závackého by spalovna životní prostředí nezatížila, přesto nechá město vypracovat analýzu ovzduší. "Zjišťovali jsme vliv českých spaloven na ovzduší a lidé nemusejí mít strach. To, co jde do ovzduší, je důkladně hlídané a několikanásobně jištěné. Množství polétavého prachu je sice v Karviné na hranici, ale než by se spalovna postavila, zvětší se rekultivované území, takže prachu ještě ubude," řekl ČTK Závacký.
„Problémem spaloven dnes nejsou ani tak emise do ovzduší, ale především toxické látky, které se nakumulují v popílku z čištění spalin a do jisté míry i popelu či ve strusce. Ročně se ze spalovny o kapacitě 200 tisíc tun odpadů, kterou plánuje Moravskoslezský kraj a města v něm, jedná o tisíce tun popílku a desetitisíce tun popela po spalování odpadů. Navíc se tak znehodnotí suroviny, které je i z hlediska využití energie vhodnější recyklovat. I kvůli tomu nejsou spalovny podporovány ze státního rozpočtu. A je to dobře. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a jejich třídění a recyklace,“ řekl k projektu spalovny v Moravskoslezském kraji vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
Podle Závackého založí do června zástupci kraje a pěti měst akciovou společnost, která bude stavbu i provoz integrovaného centra řídit. "Kraj vstoupí do společnosti se základním kapitálem deseti milionů korun, každé z pěti měst vloží čtyři miliony. Tato společnost bude také jednat s firmou OKD, která je majitelem pozemků v areálu Barbora," dodal Závacký. Podle zástupců kraje i měst, kteří se na vzniku integrovaného centra dohodli v loňském roce, je spalovna jediným řešením, jak snížit neustále rostoucí produkci odpadů v kraji. Například v Ostravě se loni vyprodukovalo zhruba 80.000 tun odpadu, což je o téměř 15.000 tun více než v roce 2002, uvedla mluvčí sdružení pro rozvoj kraje Karin Pelikánová.
„S tím nesouhlasíme. Spalovna určitě není ani ideálním a ani jediným možným řešením, jak se vypořádat s komunálním odpadem. Navíc, pokud se bude ministerstvo životního prostředí držet cílů Plánu odpadového hospodářství a zásady nefinancovat výstavbu spaloven ze státního rozpočtu, pak bude mít akciová společnost problémy se zajištěním pěti miliard na výstavbu zamýšleného centra,“ upozornil Petrlík.
