Přečtěte si zkušenost ředitelky evropské pobočky Health Care Without Harm (HCWH) Anja Leeds z návštěvy norské nemocnice
(překlad článku z internetových stránek HCWH)
Letos v polovině května jsem se zúčastnila setkání pracovní sítě zabývající se nízkouhlíkovými zdravotnickými stavbami (Low Carbon Building – Healthcare network) v Oslu. Navštívili jsme fakultní nemocnici v New Akershus, která v roce 2009 obdržela cenu "Budování lepšího zdravotnictví (Building Better Healthcare Award) za nejlepší mezinárodní design. (Letošní ceny se budou udělovat 10. listopadu v Londýně).
Síť pro nízkouhlíkové budovy v květnu zveřejnila zprávu o moderních nízkouhlíkových budovách ve zdravotnictví (http://lowcarbon-healthcare.eu/).
Následující inspirativní příklad skvěle dokládá, čeho lze s moderním designem dosáhnout. Arild Mathiesen z akershuské nemocnice vyprávěl příběh začínající plány v roce 1995 a končící plně funkční budovou v březnu 2011.
Vnitřní otevřený bulvár nabízí služby kadeřníka, duchovního, dále je zde knihovna, kavárna a lékárna – cílem totiž bylo nejen zajistit pacientům snadnou dostupnost těchto základních služeb, ale i snaha vnést do nemocničního prostředí kus každodenního života. Přístup denního světla vytváří příjemný, bezpečný pocit a použití dřeva zase vyvolává hřejivou atmosféru.
Nejambicióznějším cílem stavby bylo, aby 40 % spotřebovávané energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem bylo plánováno podložní zařízení, bylo vyhloubeno 228 vrtů, každý hluboký 200 m v průměru. Teplo nebo energie na chlazení jsou uchovávány v těchto „studnách“ a z nich pumpovány do technického zařízení, kde tepelné pumpy vytváří správnou teplotu. Nemocnice je rozdělena na energetické bloky, což umožňuje spotřebu energie podrobně měřit a analyzovat.
Pro budovu platí řada opatření na úsporu energie – namátkou jmenujme využívání zbytkové energie z ventilace, optimální využívání energie z odvětrávacího systému, šetřící trysky na všech vodovodních kohoutcích, clony na oknech na jih a západ a nízká teplota radiátorů vedoucí k maximálnímu využití tepelné pumpy. V budově je 140 řídících skříněk, přibližně 40 000 elektrických zásuvek, kolem 3000 místností, v nichž je teplota individuálně regulována. Osvětlení je řízeno přes interface napojení na DALI. Nemocnice využívá materiály z místních zdrojů. Energie na vytápění pochází z 85 % geotermálních zdrojů, přičemž na celkové spotřebě energie se vytápění podíly z více než 40 %. Malé vzdálenosti mezi odděleními, dobrá organizace a extenzivní využívání moderních technologií včetně robotiky dává personálu více času na pacienty.
Další poutavou prezentaci nám přednesl Lars Abrahamsen, který hovořil o „chytrých“ stavebních postupech v Nemocnici Sv. Olava v Trondheimu (http://www.stolav.no/en/About-the-hospital/ ), která je stále ve výstavbě a cílem je postavit první pasivní nemocnici energetické třídy A v Evropě. Používá se proces integrované souběžné výstavby, při níž jsou soustředěni pohromadě všichni smluvní dodavatelé, zásobovači a vlastníci a 20 % dodávky není specifikováno. Cena činí pouze 50 % hodnotících kriterií, zbylých 50 % činí kompetentnost a schopnost plnění. Lars se domnívá, že majitel musí vytvořit základnu pro přínosné procesy. Smlouvy o spolupráci jsou dobrým nástrojem pro veřejné stavitele, umožňují včasný přístup odborníků, dávají rychlé odpovědi na nadcházející výzvy a vytváří vlastnictví pro jednotlivá řešení. Jsem velmi zvědavá, čeho bude dosaženo.
Bylo by také velmi zajímavé učinit srovnání s dalšími novými nemocnicemi, které jsou ve výstavbě, např. New Karolinska Hospital ve Stockholmu nebo New North Hospital ve Vídni. Jaká jsou nejlepší řešení? Co se můžeme z inovativních projektů naučit? Všechny nemocnice stojí před výzvami být připraveny na budoucí požadavky, jimiž je reagovat na stárnutí populace, měnící se léčebné metody a přitom být stále efektivní z hlediska nákladů a stavět energeticky úsporné budovy – a to je náročný požadavek na manažery stejně jako na zdravotnický personál!
Síť pro nízkouhlíkové stavby (The Low Carbon Building network) právě přišla s novou zprávou o nejmodernějších nízkouhlíkových stavbách ve zdravotnictví (http://lowcarbon-healthcare.eu/), která uvádí některé příklady od evropských členů sítě (KAV KAGes - Rakousko, Stockholm County Council - Švédsko) a mnoho dalších příkladů, které zde všechny nemohu zmínit. Zprávu všem vřele doporučuji přečíst.
Anja Leetz, Director of HCWH Europe
Zdroj: http://hcwheurope.wordpress.com/category/low-carbon-buildings/
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
