V roce 2007 se v Praze do žlutých kontejnerů vytřídilo cca. 9643 tun plastů, asi 8,1 kg na jednoho obyvatele. Na výrobu nových produktů se využila zhruba polovina plastů a zbytek putoval jako alternativní palivo do cementáren. Jedním z důvodů, proč lze materiálově využít jen polovinu svezených plastů, je vysoký podíl jiného odpadu.
Zbytek po dotřídění, z kterého se vyrábí alternativní paliva, je podle náhodného rozboru složen asi z 30 % tvrdých plastů, 20 % gumy a textilu, 15 % papíru, 5 % kabelů a bužírek (PVC), 4 % kovů a skla, 4 % polystyrénu, 2 % zdravotního materiálu, 2 % dřeva a molitanu. Jedním z dalších důvodů proč nelze plast třídit účinněji je podle Milana Havla z Arniky široký sortiment plastů na trhu. „Pokud by se například kelímky na jogurty vyráběly pouze z jednoho typu materiálu, šly by snadněji třídit a následně lépe využít na další zpracování,“ vysvětluje Havel.
V Praze se v současné době třídí plast z kontejnerů na ruční dotřiďovací lince, kde se vybírají plasty vhodné pro další zpracování. Hlavně jsou to PET láhve, polyethylenové fólie, duté obaly a tvrdé plasty. Víc firma EKO-SUNRISE není zatím schopna vytřídit, ale do budoucna zvažuje možnost rozšíření třídících linek, což by zlepšilo současný stav.
PŘÍLOHY:
1. Více informací o nakládání s odpady v Praze najdete na
internetových stránkách MHMP.
