Sdružení navíc protestuje proti rozhodnutí ministerstva zrušit odklad rozhodnutí, řekl dnes ČTK jeho místopředseda David Mareš. Povodí Vltavy, které se o tok Berounky stará, tedy může začít těžit okamžitě. Podle mluvčí ministerstva Karolíny Šůlové bylo odejmutí odkladného účinku nutné kvůli tomu, aby se práce stihly do konce roku.
Výjimka se vztahuje na vrubozuba, skokana skřehotavého a užovku podplamatou. "V rozhodnutí jsou podmínky. Ministerstvo se domnívá, že pokud budou podmínky dodrženy, tak to odtěžování zásadně neovlivní kriticky ohrožené druhy a že je možné ho uskutečnit," vysvětlila Šůlová důvod udělení výjimky. K těmto podmínkám patří například zákaz narušit dno, použití ekologických maziv a náplní, povolení vjezdu do řeky jen na jednom místě a případný záchranný transfer objevených chráněných živočichů. Mluvčí zároveň popřela, že by úřad podléhal lobbistickým tlakům, jak tvrdí ochránci.
Podle Mallornu je rozsah těžby tak velký, že rozhodně nejde o odstranění popovodňových nánosů, ale o komerční těžbu. To však již dříve důrazně odmítl ředitel Závodu Berounka Povodí Vltavy Jan Janda. Vytěžený štěrkopísek vozí vodohospodáři na skládky určené dotčenými obcemi, nikomu ho neprodávají, řekl.
Sdružení Mallorn není zásadně proti těžbě v korytu Berounky. Chce ji však omezit jen na ostrůvky vyčnívající nad hladinu, na nichž se mohou zachytit dřeviny a na jaře tak bránit průchodu ledových ker. Těžba většího rozsahu podle ochránců uškodí živočichům. Podle jejich informací se v lokalitě nenacházejí jen uvedené tři chráněné druhy, ale několik desítek dalších ohrožených živočichů. Proto zároveň žádají Českou inspekci životního prostředí o dozor a případné zastavení těžby, pokud by při ní byli zabíjeni chránění živočichové.
