Jedna ze dvou mezinárodních úmluv omezujících znečištění životního prostředí vysoce toxickými látkami jako DDT, polychlorované bifenyly, dioxiny či hexachlorbenzen (souhrnným názvem označovanými jako perzistentní organické látky - zkratkou POPs) vstoupí v platnost 23. října 2003. Jde o Protokol o POPs k Úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP) podepsaný v roce 1998 v Aarhusu. Pro Českou republiku to bude znamenat především významně snížit emise dioxinů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu do ovzduší.
Jedna ze dvou mezinárodních úmluv omezujících znečištění životního prostředí vysoce toxickými látkami jako DDT, polychlorované bifenyly, dioxiny či hexachlorbenzen (souhrnným názvem označovanými jako perzistentní organické látky - zkratkou POPs) vstoupí v platnost 23. října 2003. Jde o Protokol o POPs k Úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP) podepsaný v roce 1998 v Aarhusu. Pro Českou republiku to bude znamenat především významně snížit emise dioxinů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu do ovzduší. Všechny vyjmenované látky vypouštějí do ovzduší hutní provozy, chemičky, ale také spalovny odpadů, jejichž povinnost plnit emisní limity pro dioxiny je neustále oddalována. Dioxiny vznikají také neukázněným spalováním odpadů v domácnostech.
Aarhuský protokol o POPs může vstoupit v platnost díky to, že je nyní ratifikován již 17 státy. K jeho platnosti bylo potřeba ratifikací 16. Druhá, v omezení zdrojů znečištění látkami typu DDT a dioxinů ještě přísnější mezinárodní dohoda (Stockholmská úmluva) vstoupí v platnost 90 dní po ratifikaci 50. státem. Dodnes ji ratifikovalo 37 zemí světa a očekává se, že by mohla platit již v průběhu roku 2004. Česká republika ratifikovala obě tyto úmluvy v srpnu 2002. Pomohla k tomu mimo jiné kampaň sdružení Arnika "Budoucnost bez jedů".
