Arnika se zúčastnila demonstrace jejímž cílem byl apel na ambicioznější evropské cíle snižování emisí do roku 2030. Celkem devět organizací se dnes sešlo před sedmi ministerstvy, aby daly jasně najevo, že prioritou na summitu Evropské Unie, který se koná ve čtvrtek 10. prosince by mělo být snížení emisí v příštích deseti letech minimálně o 65%. Vzkázali jsme Andreji Babišovi, že si k Vánocům přejeme 65% bez švindlu.
Text výzvy:
MĚSTA BUDOU UDRŽITELNÁ NEBO MRTVÁ
Současná města svými emisemi mnohonásobně překračují hranice udržitelného rozvoje. Je zásadní, abychom prosadili ambiciózní klimatické cíle v Evropské unii, a také abychom je promítli do české legislativy a strategických dokumentů týkajících se obcí a nové výstavby. Například stávající návrh stavebního zákona jde zcela proti účinné ochraně klimatu - oslabuje úlohu orgánů ochrany přírody i veřejnosti v rozhodování o výstavbě a urychluje betonování krajiny. Klimatické cíle v oblasti mitigace i adaptace chybí v závazných dokumentech územního plánování, i v územních plánech samotných. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo mít v oblasti ochrany klimatu skutečnou progresivní vizi, ne jít na ruku bezbřehému růstu a betonářské lobby.
Devět environmentálních a lidskoprávních organizací dnes před sedmi ministerstvy vyzývá vládu a speciálně premiéra Andreje Babiše, aby na rozhodujícím jednání lídrů EU o klimatu přesvědčil ostatní země o podpoře snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030. Páteční rozhodnutí uhelné komise stanovit termín pro ukončení těžby uhlí až na rok 2038 je pro nás nebezpečným mementem dosavadní nečinnosti establishmentu. Jednání v rámci EU je jednou z mála posledních šancí, jak zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 °C a odvrátit tak nejděsivější dopady změn klimatu.
Proč si organizace Automat, Arnika a NESEHNUTÍ pro tuto výzvu vybraly Ministerstvo pro místní rozvoj a co má společného s klimatickými cíli EU pro rok 2030?
Města mají celosvětově na svědomí 75 % emisí skleníkových plynů a spotřebovávají 60-80 % energie, přestože zabírají jen 2 % zemského povrchu. [1] Mnohonásobně tak překračují hranici trvale udržitelného rozvoje. Zároveň vlivem vysoké hustoty zastavěnosti nejvíce pociťují dopady změn klimatu, zejména v době letních veder.
Vysoce urbanizované oblasti s nedostatkem zeleně jsou náchylné k tepelné akumulaci a tvorbě tzv. tepelných ostrovů. Prvky tzv. zelené a modré infrastruktury jako jsou veřejná zeleň, zelené fasády a střechy, nebo polopropustné povrchy, pomáhají prostor ochlazovat a adaptovat tak města na zhoršující se klimatické podmínky. Naopak produkce emisí ve městech, zejm. skrze automobilovou dopravu, průmysl a spotřebu energie v budovách, je třeba omezovat cílenými politikami a strategiemi.
Současný trend v české legislativě i v systému regulací v oblasti územního rozvoje na prohlubující se klimatickou krizi reaguje nedostatečně. Naopak v řadě případů jde směrem opačným: připravovaná rekodifikace stavebního práva umožní masivní zastavování měst i krajiny a zcela zásadně oslabí ochranu životního prostředí. Současné aktualizace Politiky územního rozvoje i pražských Zásad územního rozvoje na klimatickou hrozbu nijak nereagují, připravovaný nový Metropolitní plán Prahy razantně oslabí ochranu zeleně a parků a prioritizuje velké dálniční stavby a umožní další razantní zahuštění města bez vhodné regulace. Stávající návrh Územního plánu města Brna na nutnost ochrany klimatu také nereaguje dostatečně. Ohrožuje stávající plochy zeleně včetně zahrádek a usnadňuje další nárůst individuální automobilové dopravy namísto udržitelných forem - například městskou cyklistikou se zabývá jen velmi okrajově a nevyužívá možnosti pro její rozvoj.
Požadujeme, aby klimatické cíle byly implementovány do legislativy. Dále je třeba klimatické cíle v oblasti adaptace i mitigace implementovat do závazných dokumentů územního plánování - Politiky územního rozvoje, krajských Zásad územního rozvoje a územních plánů (vč. vznikajících Metropolitního plánu Prahy a nového územního plánu Brna).
V Praze dne 7. 12. 2020
Arnika, Václav Orcígr, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 607 156 980
Automat, Michal Lehečka, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 721 510 925
NESEHNUTÍ, Martin Hyťha, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 606 104 784
[1] více viz např. leták Arniky o městech a klimatické změně: https://arnika.org/klimaticka-zmena-a-mesta-28
