Dne 11. června se občané kazašského města Karagandy zúčastnili protestního shromáždění – prvního ekologického protestu v historii města. Co je tam přivedlo? Jejich společná vůle vrátit městu Karagandu botanickou zahradu, kde lidé dříve odpočívali a trávili volný čas. Místo, které bylo po léta rozprodáváno soukromým zájemcům. Protest nastolil otázku, kde mají občané a úřady v Kazachstánu vést hranici mezi veřejným a soukromým prostorem.
Obyvatelé Karagandy si ještě pamatují doby, kdy se žádný svatební obřad ve městě neobešel bez focení v březovém háji botanické zahrady. V jeho stinných alejích si lidé v horkých letních dnech užívali pikniky a děti tam v podzimním období sbíraly kaštany na ruční práce. V roce 1996 začala veřejnost ztrácet nad osudem zahrady kontrolu. Toho roku ji úřady vyřadily z kategorie chráněných území. O dvacet let později bylo území rozděleno na několik sektorů s různým určením, mimo jiné na výstavbu luxusních rezidencí. Značná část pozemků patří farmaceutické společnosti Phytochemical holding. Kontroverze dodnes vzbuzují i prodejní ceny – v roce 2007 bylo 6,77 hektaru pozemků botanické zahrady prodáno za cenu tři dolary za metr čtvereční.
Informace o tom, že vedení města protestní shromáždění povolilo, se v médiích a na sociálních sítích objevila přibližně měsíc před konáním akce. Mnozí občané toto rozhodnutí uvítali a oznámili, že se k protestu připojí. Nakonec se shromáždění zúčastnilo zhruba čtyřicet lidí. Shromáždění občané podpořili místní aktivisty ve snaze chránit práva obyvatel Karagandy na život ve zdravém a příjemném prostředí. Někteří účastníci přišli s transparenty požadujícími návrat botanické zahrady do rukou města. Jeden z nich rozvinul plakát s nápisem: „Země a její podloží, voda, flóra a fauna a další přírodní zdroje patří lidem. Jménem lidu vykonává vlastnické právo stát.“ Muži v civilu okamžitě vyzvali dotyčného, aby prezidentův citát odstranil, aniž by vysvětlili, proč je v rozporu s tématem shromáždění.
Jako pozorovatelé se k akci připojili lidé z Ekomuzea a českého nevládního sdružení Arnika. „Podobné akce by měly podnítit diskusi o urbanismu v Karagandě. Město za posledních 30 let přišlo o spoustu stromů. Ve srovnání s jinými městy je životní prostředí v Karagandě v horším stavu. Část problému spočívá v tom, že veřejný majetek, jako je botanická zahrada, což je zvláště chráněné území, byl převeden do soukromého vlastnictví. Nicméně existují způsoby, jak i bez změny vlastníka území zavést chráněné režimy a přimět vlastníky, aby se o svůj majetek starali. Další životně důležitou zelenou plochou sousedící s botanickou zahradou je náš městský park. O jeho budoucnosti musíme diskutovat se zástupci státu, obyvateli a občanskými organizacemi,” řekl Dmitrij Kalmykov, ředitel Ekomuzea.
Na závěr shromáždění organizátoři přečetli rezoluci, v níž požadují, aby regionální a městské orgány prošetřily zákonnost likvidace botanické zahrady, nepřiměřeně nízkou prodejní cenu pozemků a přehodnotily zásady městského plánování. Účastníci navrhli založit veřejnou iniciativu na obnovu zahrady na jejím původním území nebo na jiném místě, vytvořit správní radu z odborníků a veřejných aktivistů na ochranu vzácné zeleně. Jak uvedli organizátoři, výzvu zveřejní na internetových stránkách jako online petici, pod kterou budou sbírat podpisy. „Obyvatelé Karagandy si začínají uvědomovat význam zeleně ve městě, která vytváří “zelené ostrovy” vhodné k odpočinku a zároveň zmírňuje dopady klimatických změn. Bohužel Kazachstán jako celek a Karagandská oblast jsou z hlediska klimatických změn velmi zranitelné,” uzavírá Jiří Vidiečan, koordinátor projektu z Arniky.
