Informační stánky sdružení Arnika, na kterých bude možné podpořit petici „Budoucnost bez jedů – II“ se objeví v příštích dnech na Jihlavsku a v jindřichohradeckém okresu (1). V Jihlavě, Dačicích a Slavonicích, kde zatím infostánky proběhly, připojilo svůj podpis pod požadavky Arniky téměř 300 lidí.
Informační stánky sdružení Arnika, na kterých bude možné podpořit petici „Budoucnost bez jedů – II“ se objeví v příštích dnech na Jihlavsku a v jindřichohradeckém okresu (1). V Jihlavě, Dačicích a Slavonicích, kde zatím infostánky proběhly, připojilo svůj podpis pod požadavky Arniky téměř 300 lidí.
Petice „Budoucnost bez jedů – II“ si klade za cíl prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhradu nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne ji podepsalo téměř 1500 lidí včetně několika známých osobností. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, brněnský hudebník Petr Váša či duo Sester Steinových.
„Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (2), PCB (3) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Podle něj se tato problematika úzce dotýká i jindřichohradeckého okresu. „Nachází se zde několik lokalit, které jsou kontaminovány pesticidy. Mohu jmenovat třeba areál závodu STS Jindřichův Hradec, provoz v Dačicích či skládku „Na Klaničném. Pokud budou požadavky petice naplněny, budou z toho mít prospěch i místní obyvatelé,” uzavřel Petrlík.
V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař (nefrolog) Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc. z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Doc. Dr. Kamil Ševela, CSc. při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví.
Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (4). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.
Poznámky:
(1) Infostánky Arniky budou na těchto místech:
6. 9. TELČ - NÁM. ZACHARIÁŠE Z HRADCE od 9.00 do 14:00
7. 9. JIHLAVA - MASARYKOVO NÁM. od 8.00 do 14:00
8. 9. TŘEŠŤ - NÁM. SVOBODY od 9.30 do 14:00
9. 9. JINDŘICHůV HRADEC - MASARYKOVO NÁM. od 8.00 do 14:00
(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu - „Dioxiny v potravinách“)
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 1. 7. 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete zde.
