"Vítáme to, že ministr Ambrozek stojí za dosavadním stanoviskem ministerstva životního prostředí a nesouhlasí s devastací labského údolí eknomicky vysoce nákladnou stavbou jezů," komentoval postoj ministra prezentovaný v dnešní MF Dnes Jan Dostál, vedoucí kampaně ARNIKY "Živé Labe". Ministr Libor Ambrozek včera totiž k vodním dílům na Labi opakovaně prohlásil „Podporuji dosavadní postup ministerstva životního prostředí.“ Potvrdil tak svoji odpověď na jednu z otázek, které mu před časem sdružení ARNIKA položilo.
Článek uveřejněný dnes v severočeské příloze MF Dnes s podtitulem "Ministr životního prostředí Libor Ambrozek podpořil postup svého předchůdce Kužvarta":
Ochráncům přírody se s největší pravděpodobností podařilo vyhrát boj o kontroverzní jezy na Labi. Krajský úřad, který o jejich výstavbu usiluje, se sice ještě chce pokusit přesvědčit ministra životního prostředí Libora Ambrozka, aby tuto stavbu v chráněné krajinné oblasti umožnil výjimkou ze zákona, ten ale včera jasně řekl: „Podporuji dosavadní postup ministerstva životního prostředí.“ Ambrozkův předchůdce Miloš Kužvart proti stavbě jezů vystupoval a mimo jiné řekl, že pokud žijeme v právním státě, jezy stát nebudou.
„Je to pro nás potěšující zpráva. Podpora ministra Kužvarta nám hodně pomohla, ale nový ministr samozřejmě mohl vše změnit. Stavbu jezů považujeme za zbytečnou investici, která by nenávratně zasáhla do chráněné krajinné oblasti,“ řekl ředitel Správy CHKO České středohoří Jan Janda.
Výstavba jezů měla být po stavbě dálnice D8 přes České středohoří v krátké době již druhým vážným zásahem do severočeské přírody. Úprava břehů a jejich zatopení by narušilo unikátní ekosystémy, z kterých by vymizely rostliny a živočichové zavislí na proudění a kolísání hladiny. Dolní tok Labe by přišel například o vzácný drobnokvět pobřežní, ohrožený by byl i zatím úspěšný návrat bobra a lososa, z řeky by se stal jakýsi kanál. Proti tomu stojí argument zastánců jezů, že stavba umožní plout lodím po Labi prakticky po celý rok a přepravit tak místo nynějších 1,3 milionu tun nákladu až čtyři miliony tun ročně.
Spor měl velkou odezvu i u laické veřejnosti. Petici organizace Přátelé přírody proti stavbě jezů podepsalo dvanáct tisíc lidí. Nebývalý ohlas měla i diskuze o tomto problému na stránkách MF DNES, kdy většina došlých dopisů byla proti jezům.
„Zachránit dolní tok Labe by bylo bez podpory ministra životního prostředí mnohem složitější,“ uvedl Jan Dostál z děčínské pobočky sdružení Arnika. Krajský úřad se však ještě nevzdává. Jednou z málo reálných možností, jak by ještě mohl stavbu prosadit, je zahrnout jezy mezi veřejně prospěšné stavby. „K tomuto kroku se však musí vyjádřit všechny dotčené orgány státní správy. Některé z nich však stále trvají na negativních stanoviskách,“ uvedla vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu Markéta Blahušová.
Zmíněná výjimka ze zákona o ochraně přírody, kterou by mohl ministr životního prostředí udělit, tak zůstává pro zastánce jezů poslední nadějí. „Požádal jsem pana ministra o schůzku, abychom si ujasnili svá stanoviska. Podle výsledku jednání se rozhodneme, jaké další kroky v prosazení jezů podnikneme,“ uvedl zástupce hejtmana Jaroslav Foldyna. Vodní díla na Labi by pomohla především novému majiteli Československé plavby Labské, která je téměř rok v konkurzu. Vítěz výběrového řízení bude vyhlášen 19. srpna. O firmu se ucházejí čtyři zájemci. Správce konkurzní podstaty Aleš Klaudy však odmítl sdělit, o které firmy se jedná.
CO BY STAVBA JEZŮ ZNAMENALA
* Při stavbě jezů by byly upraveny břehy i hloubka koryta na několika místech u Ústí a Děčína tak, aby Labe bylo splavné celoročně. To by znamenalo zvýšení přepravy zboží po Labi na tři až čtyři miliony tun ročně, nyní to je 1,3 milionu tun
* Jezy by nenávratně narušily unikátní ekosystémy, z kterých by vymizely rostliny a živočichové zavislí na proudění a kolísání hladiny. Dolní tok Labe by přišel například o bobra evropského či drobnokvět pobřežní, ohrožen by byl návrat lososa
Ondřej Jirkovský (MF Dnes - Ústí nad Labem)
