Komise věří, že by měly být přidány k takzvanému "špinavému tuctu" chemických látek, které jsou uvedeny ve Stockholmské úmluvě o POPs a k dalším šestnácti látkám vyjmenovaným v Protokolu Ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE) o POPs z roku 1998. Než však začnou jednání s dalšími účastníky podepsanými pod zmíněnými úmluvami, musí být návrh Komise přijat Radou ministrů.
Většina POPs byla široce užívána jako průmyslové chemické látky a pesticidy; některé jsou náhodné vedlejší produkty spalování nebo výroby jiných chemikálií. Přestože většina z těchto průmyslových chemikálií a pesticidů je v EU zakázána, stále se mohou vyrábět a používat v ostatních zemích.
Devět látek, které Komise navrhuje přidat do zmíněných Úmluv, je už v EU pod kontrolou - jejich výroba, distribuce a použití byly už výrazně omezeny či zastaveny. Ovšem kvůli jejich potenciálu dlouhodobého znečištění je zřejmé, že opatření pouze na území Evropské unie nejsou dostatečná. Nemohou poskytnout jistotu vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jakou se snaží Unie svým občanům garantovat. Proto musí být opatření na celosvětové úrovni.
Stockholmská úmluva, která vešla v platnost v polovině května 2004, je otevřena všem státům a regionálním ekonomickým integrovaným organizacím a už ji ratifikovalo 75 účastníků. Je to globální nástroj, jehož cílem je zajistit, aby se látky na seznamu nevyráběly, nevyvážely ani nedovážely. Usiluje i o zastavení nebo omezení vzniku POPs látek vyrobených nezáměrně. Prvním krokem bylo uvedení 12 nejhorších POPs v této úmluvě, kam patří polychlorované bifenyly, DDT, dioxiny, furany, hexachlorbenzeny, heptachlor, endrin, dieldrin, aldrin, Mirex, toxafen, chlordan.
Protokol UNECE, který vstoupil v platnost v říjnu 2003, je otevřen 55 členům UNECE a zatím byl ratifikován dvaceti členy včetně Evropské unie v dubnu letošního roku. Protokol má větší ambice než Stockholmská úmluva. Cílem je eliminovat jakékoli vypouštění, emise nebo úniky POPs do prostředí. V současnosti se zaměřil na 16 sloučenin, které byly zvoleny podle kritéria jejich rizika. Do Protokolu patří jedenáct pesticidů, dvě průmyslově vyráběné chemikálie a tři vedlejší produkty/znečišťující látky. Komise chce k tomuto seznamu přidat ještě pět sloučenin - hexachlorbutadien, oktabromodifenyleter, pentabromodifenyleter, pentachlorbenzen, polychlorované naftaleny a chlorované parafiny s krátkou vazbou.
Až potud článek Ivy Nachtmannové pro Ekolist.
Stručný komentář k článku: Z pohledu Arniky a celé řady dalších NNO sdružených v mezinárodní síti IPEN je ze dvou mezinárodních úmluv zmíněných v článku účinnějším nástrojem k omezení úniků toxických látek do životního prostředí Stockholmská úmluva. A to z toho důvodu, že postihuje jejich úniky jak do ovzduší, tak do vody anebo v odpadech či do půdy. POPs Protokol UNECE se zaměřil jenom na emise do ovzduší, stejně jako to doposud činila legislativa celé Evropské unie. Na druhé straně protokol zahrnuje ve srovnání se Stockholmskou úmluvou více látek.
