Jak uvedl Ekolist, Evropská komise navrhuje zákon, který od roku 2011 zakazuje veškerý vývoz rtuti z EU. Zákaz tvoří klíčovou část strategie EU, která chce celosvětově omezit výskyt této vysoce toxické látky. Konec vývozu významně zredukuje světové dodávky a tím i emise těžkého kovu do životního prostředí. Navržené nařízení požaduje, aby rtuť už nebyla užívána v průmyslu alkalických chloridů. Rtuť, vznikající při některých dalších výrobních procesech, musí být od 1.července 2011 bezpečně uložena.
Na konferenci, kterou pořádala Komise koncem října za účelem propagace globálních aktivit v tomto směru, řekl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas: „Návrh podtrhuje rozhodnutí komise chránit lidi a životní prostředí před vystavením tomuto vysoce toxickému kovu. Pokud Evropská unie prosadí zákaz exportu rtuti a bude požadovat její bezpečné uložení, půjde příkladem světu, aby také omezil emise rtuti. Naléhavě žádám další země, aby podpořily kroky vedoucí k celosvětové smlouvě.“
Komise už vznesla návrh na potřebu legálního celosvětového nástroje o rtuti při zasedání vládní Rady Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Účelem říjnové konference v Bruselu bylo také zlepšit mezinárodní povědomí o tématu rtuti a zajistilo kontakty mezi státy produkujícími rtuť a těmi, co ji dovážejí. Zúčastnilo se jí 30 států mimo Unii, včetně Číny, Ruska, Indie, Brazílie, USA a Kanady.
Rtuť a její sloučeniny jsou jedovaté pro lidi, zvířata i celé ekosystémy. Vysoké dávky mohou být smrtelné, ale i relativně nízké koncentrace mohou vážně poškodit nervový systém, jsou spojeny s možnými škodlivými vlivy na oběhovou soustavu, imunitní systém a reprodukční schopnosti. Rtuť se ukládá v prostředí, kde se může změnit na metyl rtuti, což je její nejjedovatější forma. Metyl rtuti snadno projde placentou do krevního oběhu plodu i přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Proto existují velké obavy zejména o děti a těhotné ženy.
Používání rtuti v EU i celosvětově klesá. Světová poptávka je po 3400 tunách ročně, přičemž země staré evropské patnáctky v roce 2005 použily asi 440 tun. Hlavní využití rtuti je při těžbě zlata v malém měřítku, v průmyslu alkalických chloridů a při výrobě vinyl-chlorid monomeru – základu výroby PVC. V Evropské unii už je významným uživatelem rtuti jen průmysl alkalických chloridů a postupně je rušeno využívání elektrolyzéru se rtuťovou katodou při výrobě chlóru. Další významné použití rtuti je v zubním amalgámu.
Poznámka Arniky: Na území České republiky se nachází dvě chlorové chemičky používající rtuťovou elektrolýzu. Jedná se o Spolanu Neratovice a Spolchemii Ústí nad Labem.
Hlavním světovým dodavatelem rtuti je španělský státem vlastněný podnik MAYASA, který dodává tisíc tun ročně. Komise svůj návrh probírala jak s firmou MAYASA, tak se španělskou vládou a dalšími zainteresovanými stranami - představiteli průmyslu alkalických chloridů. Všichni souhlasili s datem 1.července 2011, kdy nařízení vejde v platnost.
Nařízení se bude týkat také rtuti používané k čištění zemního plynu či výrobě neželezných kovů. Bezpečným uložením rtuti se myslí např. v podzemních solných dolech, adaptovaných na ukládání odpadu.
Nařízení o zákazu rtuti nyní projednají poslanci v Evropském parlamentu a musí ho schválit Rada ministrů všech členských zemí.
Iva Nachtmannová
Více informací o rtuiti naleznete na stránkách Arniky - zde.
Další informace o aktivitách nevládních organizací naleznete na stránkách EEB - Zero Mercury.
