V seznamu nejhorších plánovaných staveb střední Evropy sestaveném nevládními organizacemi figuruje devět městských spaloven v Polsku, dálniční magistrála Via Baltica, která ohrožuje přírodu v údolí polské řeky Rospudy, nebo rychlostní silnice z Brna do Vídně. To jsou z hlediska rizik pro životní prostředí tři vůbec nejproblematičtější projekty. Celý žebříček obsahuje dohromady padesát záměrů a nevládní organizace chtějí přesvědčit Evropskou komisi, aby financovaní alespoň některých z nich zastavila.
Česká republika má v seznamu celkem devět projektů za téměř čtyři miliardy eur. Mezi nimi je nový jez na dolním Labi, který by způsobil zničení jednoho z posledních úseků neregulované velké řeky v Evropě.
„Labský jez je typickým příkladem nepotřebného projektu, který bez podpory EU nevznikne,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika. „V Labi ubývá vody v důsledku klimatických změn, takže ani nové jezy nezachrání říční dopravu. Z hlediska zájmů stavebních firem je ale přehrada placená z veřejných rozpočtů ideálním projektem. Taková investice je ale dvakrát škodlivá. Vedle plýtvání penězi ohrožuje unikátní kus přírody. Změna kolísání hladiny v řece by vyhubila desítky vzácných druhů zvířat a rostlin,“ doplnil Skalský.
Prohlédněte si mapu s lokalizací všech škodlivých projektů ve střední Evropě.
Přečtěte si tiskovou zprávu Přátel Země.
Stavba padesáti nejrizikovějších infrastrukturních projektů má přijít dohromady na 22 miliard eur. Jak uvedly Lidové noviny, naprostou většinu mají tvořit buď půjčky z Evropské investiční banky, nebo přímé dotace z Evropských strukturálních fondů. Evropská komise má ohledně projektů právo veta. Pokud se tedy například rozhodne, že u labských jezů převažují zápory nad klady, Česko na její stavbu žádné evropské peníze nedostane.