V posledních dvaceti letech byl zaznamenán dramatický nárůst dětí s PAS (porucha autistického spektra), což může být způsobeno jak větší informovaností veřejnosti, tak skutečným nárůstem počtu postižených v populaci. Příčinu vzniku autismu se zatím nepodařilo stanovit, ale předpokládá se, že určitou roli hrají genetické faktory, což však plně neobjasňuje zvyšující se počet dětí s diagnózou PAS v posledních dvou dekádách. Určitým možným vysvětlením by tak mohla větší expozice člověka toxickým chemickým látkám. Již v minulosti se vědci nastínili možnou souvislost mezi výskytem některých ftalátů v těle matky a mentálním a motorickým vývojem u předškolních dětí (Whyatt a kol., 2011).
V odborných kruzích se dnes již prosazuje tendence vnímat autismus jako multifaktoriální poruchu, kde je fenotyp determinován více geny a faktory vnějšího prostředí. Jedním z možných a doposud málo zmapovaných vlivů by mohl být i vliv toxických chemických látek v životním prostředí. Tým italských vědců se jako první začal zabývat rolí ftalátů v patogenezi autismu. Ftaláty jsou všudypřítomné kontaminanty, které se vyskytují ve velkém množství výrobků, které nás v každodenním životě obklopují. Výsledky studie ukazují, že metabolity ftalátů mohou hrát důležitou, a dosud opomíjenou, roli v neurologickém vývoji dětí a případně i zvyšovat riziko PAS. U zkoumaného vzorku dětí s poruchou autistického spektra bylo zjištěno statisticky významné zvýšení určitých metabolitů DEHP [di(2-ethylhexyl) ftalátu].
Ačkoli jsou ftaláty považovány za endokrinní disruptory a vědci na jejich negativní vliv dlouho upozorňují, není zatím zcela jasné, jak by mohly ovlivňovat etiologii neurologických poruch. Na základě výsledků práce jiných badatelů se dá spekulovat, že hypothyroidismus (snížená produkce hormonů štítnou žlázou) u těhotných žen způsobený expozicí DBP, by mohl mít za následek trvalé změny v mozkové kůře podobné těm, které jsou pozorovány u dětí s PAS. To by také vysvětlovalo nárůst počtu dětí s diagnózou PAS. Prenatální a postnatální expozice ftaláty tedy podle badatelů může mít vliv na vývoj mozku, proto doporučují prenatální/postnatální screening DEHP metabolitů v moči u populace se zvýšeným rizikem PAS (genetická zátěž).
Zdroj: Testa, Ch., Nuti, F. et al (2012): "Di-(2-ethylhexyl) phthalate and autism spectrum disorders."ASN Neuro. 2012; 4(4)
Další informace:
Schettler, T.; Solomon, G.; Valenti, M; Huddle, A.: "Generace v ohrožení" Praha 2008
Projekt je podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1.987.000,- Kč.
