Estery kyseliny ftalové (ftaláty) se používají jako změkčovadla v mnoha spotřebních výrobcích, zboží a stavebních materiálech. V důsledku toho jsou ftaláty nalézány v obytném a pracovním prostředí ve vysokých koncentracích, a to jak ve vzduchu tak i v prachu. Ftaláty jsou všudypřítomné také v jídle a v životního prostředí. Stále více studií odhalilo, že všudypřítomnými ftaláty jsou lidé v průmyslově vyspělých zemích každodenně vystaveni. Toxikologické studie prokázaly, že nejrizikovější ftaláty mohou narušit lidský hormonální systém člověka, pohlavní vývoj dospívajících a rozmnožování v dospělém věku. Kromě toho jsou ftaláty podezřelé z významného vlivu na vznik astma a možností vyvolat kožní onemocnění u dětí.
Studie autorů M. Wormutha, M. Scheringera a dalších jejich kolegů z Institute for Chemical and Bioengineering ve Švýcarsku, na základě dostupných poznatků z reálných situací se pokusila shrnout typy přenosu osmi nejnebezpečnějších ftalátů z výrobků do lidí a zároveň se rozhodla stanovit míru jejich přenosu. Studie se zaměřila na Evropany. Výsledné modelové scénáře ukázaly, že expozice kojenců a dospělých lidí ftaláty je způsobena přenosem ftalátů z různých zdrojů v mnoha rozličných případech. U dětí lze zaznamenat výrazně vyšší denní expozice ftaláty, protože na rozdíl od dospělých je dětský organismus lehčí a menší, tudíž ve srovnání s dospělým dostává vyšší denní dávky ftalátů.
Ze spotřebního zboží a z různých zdrojů ve vnitřních prostorách byli lidé vystaveni nejčastěji expozici dimethyl ftalátu (DMP). Z potravy se do organismu dostával ve velké míře nejčastěji diisobutyl ftalát (DBP) a di-2-ethylhexyl ftalát (DEHP), jenž patří mezi nejnebezpečnější ftaláty. Zároveň studie upřesnila znalosti vztahu mezi zdroji ftalátů a koncentrací metabolitů ftalátů nalezených v lidské moči.
Informace použity ze studie Wormuth, M., M. Scheringer, et al. (2006). "What are the sources of exposure to eight frequently used phthalic acid esters in Europeans?" Risk Analysis 26(3): 803-824.
Další informace:
Informace o projektu EMAS pro nemocnice, jehož jedním z cílů je také omezení výskytu PVC a ftalátů v prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
