V pátek 21. září uspořádala Arnika česko-německý Dialog na lodi. Celkem 18 lidí se vydalo na gumových člunech labským kaňonem z Děčína do německého Bad Schandau. Na lodi se sešli politici, vědci a umělci z obou stran hranice. Mluvilo se především o splavnosti Labe v budoucnosti a o probíhajících úpravách Labe především na německé straně. Účastníci se dozvěděli také něco o vzácných druzích žijících v řece a u ní. I díky slunečnému počasí jsme si mohli vychutnat impozantní labskou krajinu z neobvyklé perspektivy. Fotografie z akce najdete zde.
Plavby se zúčastnili např. vedoucí Správy CHKO Labské pískovce Werner Hentschel, jeho protějšek z Národního parku Saské Švýcarsko Jürgen Phoenix, zastupitel ústeckého obvodu Ústí n. L. město Karel Nepraš, dokumentarista a scénárista Jan Šafr, redaktor německého vysílání Českého rozhlasu Martin Lothar, dva zástupci saské SPD Günter Siebert a Klaus Fiedler a další. Asi nejzajímavější byly informace obou účastníků z řad saské SPD, tedy německé sociální demokracie: saská SPD vydala již několik prohlášení, že nesouhlasí s dalšími úpravami Labe a ani s jezy na české straně. Prý dokonce několikrát upozorňovala ústeckou organizaci ČSSD na fakt, že Labe na německé straně splavné není a že německá vláda s žádnými novými jezy, které by mohly zlepšit splavnost Labe, nepočítá. Současné udržovací práce na německé části Labe těžko splavnosti pomohou. Tyto úpravy řeky totiž počítají s tím, že následující roky budou stejně bohaté na srážky, jak tomu bylo v 70. letech. To lze ale těžko předpokládat vzhledem k nastávající klimatické změně. Jak potvrzují i výzkumy např. Postupimského ústavu pro výzkum změny klimatu, bude mít Labe v budoucnu ještě méně vody než doposud. Současné úpravy Labe v Německu tedy nebudou mít kýžený efekt – při tak málo vody nezvednou hladinu Labe na požadovaných 160 cm. Ústecká ČSSD ale na dopisy a upozornění svých kolegů ze Saska nereagovala, jak potvrdili oba účastníci z SPD, a dál prosazuje výstavbu jezů.
Nechyběla ani malá exkurze do labské fauny a flóry v podání Jürgena Phoenixe, který zde dělal četné biologické průzkumy. Výklad doplňoval další nadšenec pro Labe, vedoucí Správy CHKO Labské pískovce Werner Hentschel, který také tlumočnici pomáhal s botanickými a zoologickými názvy. Účastníci se dozvěděli, že ač před lety bylo kvůli znečištění Labe téměř mrtvou řekou, dnes už zde můžeme najít téměř všechny druhy, které se zde vyskytovaly v minulých staletích.
Zajímavý byl také náhled do německého dění kolem Labe. Německá část Labe se nepotýká jenom se splavností a nevhodnými úpravami. Ochránci Labe také čelí problémům s novými i stávajícími tepelnými elektrárnami. Ty odebírají vodu z Labe pro své chlazení, kterou ohřátou potom vypouštějí zpět do řeky. Voda teplejší o 2-3 stupně Celsia ale nemá dostatek kyslíku a v řece vytváří nepřekonatelnou bariéru pro migrující ryby.
