Jedním z nejnebezpečnějších těžkých kovů je rtuť, která i v malých koncentracích může být pro organismus nebezpečná. Rtuť si přitom velká část nás doslova nosí v těle. Jedná se o rtuť obsaženou v amalgámovách zubních výplních. Ze zubních výplní se rtuť uvolňuje do organismu, jak prokázala studie autorů L. Barregarda a G. Sallstena ze Švédska.
Studie se zaměřila na obsah rtuti vyloučené močí a na obsah rtuti v krvi v běžné populaci lidí ve Švédsku. Jednalo se o lidi, kteří kromě amalgámových zubních výplní nebyli nijak vystaveni rtuti, ani v profesní sféře ani z jiných možných zdrojů. Studie porovnávala výsledky z dřívějších několika podobných výzkumů.
Bylo zjištěno, že tyto osoby běžně denně vyloučily močí 23-60 μg rtuti, což dle lékařských poznatků znamená denní příjem zhruba 100 μg rtuti do organismu. Zároveň bylo v krvi sledovaných osob nalezeno 12-23 μg rtuti. Je to 5 až 10 krát více rtuti, než lze nalézt u osob bez těchto amalgámových výplní. Zdrojem tedy musela být rtuť z amalgámu ve výplních. Dále bylo zjištěno, že používáním žvýkaček a třením zubů o sebe ve spánku (tzv. bruxismus) se uvolňuje z výplní ještě větší množství rtuti. U některých lidí ze zkoumaného vzorku byl denní příjem rtuti dokonce vyšší než u osob pracujících v provozech, kde se používá rtuť.
Celkově je denní příjem rtuti z amalgámových zubních výplní poměrně nízký, nicméně existují významné rozdíly mezi jednotlivými lidmi.
Rtuť je vysoce toxická a pro svou schopnost ničení či poškozování struktury bílkovin v buňkách představuje nebezpečí jak pro organismy živočichů i rostlin. Toxicita je závislá na způsobu, jakým se rtuť do organismu dostává (požitím, inhalací nebo difusí pokožkou), a na formě, ve které je organismem přijata.
Údaje použity ze studie: Barregard, L., Sallsten G., et al. (1995). "People with high mercury uptake from their own dental amalgam fillings." Occupational and Environmental Medicine 52(2): 124-128.
Další informace:
Informace o projektu EMAS pro nemocnice, jehož jedním z cílů je také omezení výskytu rtuti v prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
