Budoucnost bez jedů zaujala obyvatele Děčína

Budoucnost bez jedů je lákavou vizí pro obyvatele Děčína. Ukázaly to výsledky petiční akce, kterou sdružení Arnika uskutečnila v děčínských ulicích na Den Země (22. dubna). Během zhruba pěti hodin se pod petici Arniky „Budoucnost bez jedů II“ podepsalo 254 lidí. „Tento výsledek je známkou toho, že obyvatelé Děčína nejsou lhostejní k prostředí ve kterém žijí, a ve kterém jednou budou žít jejich děti,“ okomentoval výsledek petiční akce mluvčí Arniky Marek Jehlička. Cílem petice „Budoucnost bez jedů II“ je prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhrada nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne ji podepsalo přes 9000 lidí včetně starostů řady měst a obcí. „Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (1), PCB (2) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař (nefrolog) Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc. z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Doc. Dr. Kamil Ševela, CSc. při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví. Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (3). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit. „Podařilo se nám splnit první vytyčené cíle, ale k vyčištění životního prostředí od toxických látek zbývá ještě řada kroků. Nyní je důležité prosadit další důležité legislativní změny, které přispějí k ochraně životního prostředí a zdraví lidí jak v České republice, tak v rámci celé Evropské unie. Proto přicházíme v kampani s peticí Budoucnost bez jedů – II,“ vysvětlil Petrlík. Sdružení Arnika začne podpisy pod petici sbírat v rámci stejnojmenné výstavy „Budoucnost bez jedů“, která bude v létě putovat po známých hudebních festivalech (4). Poznámky: (1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“) (2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů. (3) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 1. 7. 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: http://www.arnika.org/odborne-clanky/stockholmska-umluva-a-kraje. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: http://www.arnika.org/odborne-clanky/stockholmska-umluva-o-perzistentnich-organickych-latkach-pops-se-stava-soucasti-mezinarodniho-prava-a-zahajuje-celosvetovou-kampan-za-eliminaci-12-nebezpecnych-chemickych-latek.