Představitelům Brna se podařilo získat od Evropské banky 1,5 miliardy korun na rekonstrukci spalovny. Prospěch z toho má mít nejen životní prostředí v celém kraji, ale také peněženky obyvatel. "Časem bychom například v Brně mohli snížit i poplatky za svoz komunálního odpadu, který je dnes na maximální výši pěti set korun," prohlásil optimisticky náměstek brněnského primátora Petr Zbytek. Jeho optimismus dokládají fakta. Odpad z domácností se po dokončení rekonstrukce, která začne příští rok, bude podle evropských norem zpracovávat daleko efektivněji než doposud. Přitom zpracovávat se bude mnohem více jedovatých zplodin, a to nejen z Brna, jak je tomu dnes, ale také ze zbytku Jihomoravského kraje a části krajů Olomouckého a Vysočiny. "Je to díky nové technologii, při níž se odpad pálí kvalitněji a šetrněji k životnímu prostředí. Navíc díky ní bude moci být ke spalovně připojena parní odběrová turbína, kde se bude zpracovávat teplo vznikající při spalování. A to velice dobře využijeme po zpracování jako energii v rozvodných sítích či pro potřeby brněnského dopravního podniku," uvedl radní Radomír Jonáš.
Získat peníze od Evropské unie, která prostřednictvím Evropské banky přispěla 68 procenty z celkové ceny rekonstrukce, nebylo jednoduché. Záleželo i na ekolozích. Většina z nich ale neměla zásadní připomínky. "Pochopili, že tento způsob zpracování komunálního odpadu je pořád lepší než skládkování. To je totiž v Česku nejrozšířenější a bohužel také k přírodě nejméně citlivé," potvrdil ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
U nové spalovny také vznikne linka, kde se znovu vytřídí již jednou roztříděné PET výrobky, sklo a papír. "To všechno tak, abychom je mohli v co nejvyšší kvalitě dodat odběratelům, kteří je následně zpracovávají," dodal Jonáš. Podle evropských norem se bude také zpracovávat škvára, kterou bude spalovna nabízet jako výrobek určený ke stavebním účelům.
Vytížení rekonstruované spalovny, v níž začne nový zkušební provoz na konci roku 2006, bude závislé na zájmu obcí. Její kapacita bude 360 tisíc tun odpadu ročně. Zatím zpracovává pouze 110 tisíc tun. "Po roce 2010 bychom ji rozhodně chtěli využít naplno," doplnil ředitel spalovny Karel Peroutka.
"Naším cílem není jen to, aby se odpad zpracovával co možná nejekologičtěji. Chceme, aby se lidem stalo vlastní jeho třídění už doma. A hlavně, aby věděli, že to nedělají zbytečně. Proto chceme také zlepšit práci ve sběrných střediscích, kam se odpad odváží," dodala brněnská zastupitelka Barbora Javorová.
