Jak nedávno uvedla Bruselská nevládní organizace Transport & Environment, téměř polovina Evropanů je vystavena zdraví nebezpečnému hluku, které souvisí s úmrtím 50.000 Evropanů na infarkt a s dalšími 200.000 případy kardiovaskulárních onemocnění ročně.
Odhadovat lze i ekonomické škody působené hlukem. Škody jsou dány snížením cen nemovitostí a cen za bydlení, náklady na lékařskou péči, snížením možností využívání území, ztrátou produkce vzhledem k neodpracované pracovní době atd.
Podle zveřejněných oficiálních studií hlukových map je situace v Česku alarmující. Téměř 300.000 lidí je rušeno ze spánku hlukem vyšším než 60 decibelů. Vypracování strategických hlukových map a akčních plánů vyžaduje evropská směrnice č. 2002/49/ES, o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí. Hlukové mapy zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví s více než půlročním zpožděním.
Hlavním zdrojem hluku je jednoznačně identifikována silniční doprava. Ta se na prokázaném obtěžování hlukem podílí z více než 95 %.
Podle Světové zdravotnické organizace i tuzemských hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. Hluk o intenzitě kolem 70 decibelů omezuje pochopení řeči a hluk ještě vyšší intenzity může způsobit přechodné nebo i trvalé poškození sluchu. Síla 72 decibelů je považována již za nadměrnou.
Více informací o hluku a jeho negativních účincích na zdraví naleznete http://hluk.eps.cz/