Bambusové kelímky a další nádobí vyráběné z bambusu nemusí být vhodnou alternativou jednorázovým plastům používaných na nápoje i jídlo.
Jak zjistil německý Spolkový úřad pro posuzování rizik (BfR), nádobí a kelímky vyrobené z melamin-formaldehydové pryskyřice (MFH) kombinované s výplní z bambusových vláken uvolňují při vyšších teplotách melamin a formaldehyd, a to ve větším množství než z melaminového nádobí bez bambusu. „Ze zdravotního hlediska nejsou tyto výrobky vždy vhodné jako nádobí,“ uvedl profesor Andreas Hensel, předseda BfR.
Úřad zjistil, že přijatelné limity denního příjmu stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a interními normami BfR byly v případě formaldehydu překročeny 30x u dospělých a až 120x u dětí. V případě melaminu není jeho uvolňování z těchto výrobků nebezpečné pro dospělé. Nicméně u malých dětí,které často jí teplé jídlo z nádobí vyrobeného z MFH, představuje toto množství 3x větší riziko překročení denního limitu vstřebávání melaminu. BfR zkoumal uvolňování formaldehydu z 366 šálků a misek a uvolňování melaminu z 291 kusů nádobí.
BfR dospěl k závěru, že zvýšené zdravotní riziko představuje nádobí z melaminu v kombinaci s bambusem zejména pro dlouhodobé a pravidelné uživatele, a to právě kvůli uvolňování formaldehydu.
Opakované testování stejného výrobku z MFH také ukázalo zvýšené uvolňování melaminu. BfR zjistil, že tento materiál se při kontaktu s teplými tekutinami rozkládá a tudíž není bezpečné opakovaně používat výrobky z MFH na teplé tekutiny, například jako kelímky na kávu. Německý institut tudíž spotřebitelům „nedoporučuje jíst teplé jídlo a pít teplé nápoje z nádobí a kelímků vyrobených z MFH.“ Toto doporučení se shoduje s dřívějšími poznatky institutu z roku 2011. BfR dále doporučuje spotřebitelům, aby toto nádobí nedávali do mikrovlnné trouby a dále navrhuje, aby Nařízení Evropské komise o plastech (č. 10/2011) snížilo povolený limit vstřebávání formaldehydu ze současných 15 mg / kg na 6 mg / kg.
“Ukazuje se, že ne všechny alternativní materiály jsou bez rizika. Je načase přijmout přísnější regulaci chemických látek pro materiály přicházející do kontaktu s jídlem,a to nejen pro ty plastové. Tu má za úkol předložit Komisař pro životní prostředí nově jmenované Evropské komise. Každý nový materiál by měl nejdříve projít základním posouzením zdravotních rizik a povoleny by měly bát jen ty materiály, které neuvolňují škodlivé látky. Ty se často nacházejí také v lepidlech, plnidlech či tiskařských barvách. Valná většina z nich dnes bohužel není regulována.” doplňuje Karolína Brabcová, expertka na toxické látky spolku Arnika.
Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
