Arnice je 10 let

Připomínáme si největší úspěchy:

2001 - Tým Bořena – Záchrana ohrožených rostlin

Začneme Týmem Bořena, který je součástí Arniky od jejího počátku v roce 2001, a jehož historie je ještě mnohem starší. Tým vznikl roku 1979, kdy ho založila skupina studentů z Bíliny a Prahy. „Původně jsme chtěli zkoumat vývoj přírody od pravěku po současnost s cílem rekonstruovat podobu prostředí, které obklopovalo pravěké lidi. Po pár letech jsme došli k poznání, že užitečnější bude chránit současnou přírodu před devastací průmyslu. V roce 1983 jsme tak začali připravovat stěhování ohrožených druhů rostlin z předpolí Radovesické výsypky, kde jim hrozilo zasypání hlušinou z Velkolomu Maxim Gorkij, dnešních Dolů Bílina,“ popsal začátky týmu jeden z jeho zakladatelů, který byl později i u startu Arniky, Jindřich Petrlík. Na nových lokalitách se nakonec uchytilo osm z devíti druhů rostlin.

Dnes je Tým Bořena  součástí programu Arniky Ochrana přírody. Formou pozemkového spolku pečuje o přírodně cenná území v Českém středohoří, většinou jde o tytéž lokality, kam byly přesazeny ohrožené rostliny. Součástí každoroční péče je kosení, odstraňování náletových dřevin a celkové vyčištění lokalit, takže na nich mohou vzácné rostliny déle růst. Víkendové Tábory Bořeny se konají každý rok uprostřed září a jsme vděční za každého, kdo má chuť přidat ruku k dílu.

Soutěžní otázka: Podle čeho se jmenuje Tým Bořena?
Správná odpověď: Podle vědmy Bořeny, která údajně žila na hoře Bořni v Bílině

Rok 2002 – MŽP odmítlo jezy na Labi

Rok 2002 byl prvním úplným rokem existence Arniky. V kampani Živé Labe jsme spolu s Dětmi Země a ústeckým sdružením Přátelé přírody slavili velký úspěch v kauze plánovaných jezů na Labi. V rámci posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA) totiž Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) vydalo k záměru negativní stanovisko.

Kauza vodních staveb ale tímto rozhodnutím neskončila a trvá dodnes. Rejdaři o stavbu děčínského jezu usilují už téměř dvacet let a je velmi pravděpodobné, že po jeho realizaci budou prosazovat i druhý jez u Krásného Března. Dokumentaci poslední verze projektu investora vrátilo MŽP letos v květnu v rámci procesu EIA k přepracování kvůli nedostatečnému zpracování dopadů na Naturu 2000.

Naši kampaň Živé Labe můžete podpořit podpisem pod petici Člověk a voda, kterou najdete webových stránkách Arniky. V sázce je budoucnost přírodně zcela unikátního území, na české straně řeky dlouhého čtyřicet kilometrů, kde není řeka Labe přerušena žádnou vodní stavbou. Tématu se věnují stránky www.arnika.org/labe.

Soutěžní otázka dne: Na několika lokalitách podél Labe v úseku mezi Ústím nad Labem a Hřenskem roste na štěrkopískových náplavech rostlina, kterou už jinde v ČR nenajdete. Jaké je její jméno?
Správná odpověď: drobnokvět pobřežní

Rok 2003 – Sovy do škol

V roce 2003 Arnika odstartovala projekt Sovy do škol. Jen za první rok se ho zúčastnilo přes 10 tisíc dětí ze základních škol a pro velký zájem pokračoval i v dalších dvou letech. Během přednášek se děti dozvěděly proč sovy houkají, jaké druhy těchto ptáků u nás žijí nebo třeba čím se živí.

Součástí setkání byly vždy živé sovy ze záchranné stanice pro divoká zvířata. Kromě přednášek o sovách proběhly v rámci projektu také výpravy za sovím houkáním, táborová soustředění a byla realizována putovní výstava „Naše sovy".

V posledních letech mají ekovýchovné aktivity Arniky podobu nejen přednášek ale hlavně dlouhodobých tématických soutěží, které obvykle trvají celý školní rok. K těm nejpovedenějším lze určitě zařadit soutěže Odpad je surovina, Šetrné papírování nebo nedávno ukončenou Vodu živou.

Soutěžní otázka dne: Naší největší sovou je výr velký. Víte, která z českých sov je naopak nejmenší? (Správnou odpověď vám napoví její druhové jméno.)
Správná odpověď: Kulíšek nejmenší

Rok 2004 – Podniky musí do IRZ ohlašovat znečišťující látky a odpady

Rok 2004 byl prvním ohlašovacím rokem, za který museli velcí znečišťovatelé v České republice nahlašovat své emise a odpady do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Došlo tak k zúročení několikaletých aktivit kampaně Arniky Budoucnost bez jedů. Hlavně jsme ale mohli na základě dat z IRZ v následujícím roce sestavit první žebříček největších znečišťovatelů v naší zemi.

V současné době IRZ obsahuje údaje o 93 chemických látkách oproti původně sledovaným 72. Největší znečišťovatele vyhlašuje Arnika každoročně a od roku 2006 dokonce i podle jednotlivých krajů. Žebříčky největších „špindírů" jsme tak vyhlašovali už šestkrát a v blízké době na našich stránkách nejdete informace za rok 2010: http://arnika.org/zebricky-irz .

Během krátké historie IRZ několikrát proběhlo ve sněmovně silné lobování za omezení registru. Arnika se vždy proti snahám o omezení účinnosti IRZ ohradila. Například naši kampaň za záchranu registru v roce 2007 podpořilo 208 starostů a zastupitelů a svým podpisem pod petici „Budoucnost bez jedů II" přes 16 000 lidí.

Podobu registru a právo lidí na informace o velkých znečišťovatelích bohužel musíme bránit i v tomto roce. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se totiž znovu pokouší zredukovat IRZ. Když budeme vycházet z údajů za rok 2009, tak v případě, že se MPO podaří jeho návrh prosadit zmizí z dohledu veřejnosti informace o toxických látkách vypuštěných přibližně 900 provozy z více než 1500. Aktuální kampaň k IRZ: http://arnika.org/zachovejme-i​rz. Zajímá nás, co si o omezování registru myslíte: http://arnika.org/registr-znec​istovani-anketa .

Soutěžní otázka dne: Který podnik se za rok 2009 umístil na nelichotivém prvním místě v žebříčku rakovinotvorných látek?
Správná odpověď: KRONOSPAN OSB, s.r.o. v Jihlavě

Rok 2005 – Zveřejněna studie o toxických látkách ve vejcích

 V roce 2005 Arnika zveřejnila výsledky analýzy vajec z domácích chovů. Mezinárodní studie, na které Arnika spolupracovala se sítí IPEN, bohužel prokázala kontaminaci vajec dioxiny, polychlorovanými bifenyly (PCB) a hexachlorbenzenem (HCB). Zpráva byla o to nepříjemnější, že vzorky vajec z ČR patřily z hlediska PCB a HCB k těm nejhorším.

 Přitom už v roce 2002 Česká republika ratifikovala Stockholmskou úmluvu, která prosazuje eliminaci těchto i dalších nebezpečných perzistentních organických látek (POPs).

 Zveřejnění výsledků studie přispělo ke schválení Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy, ve kterém byla nakonec zahrnuta část z návrhů neformální sítě nevládních organizací a samospráv koordinované Arnikou.

 Problematika toxických látek v životním prostředí byla a je i v současnosti jedním z ústředních témat Arniky. V červnu tohoto roku jsme například zveřejnili výsledky rozsáhlého ročního výzkumu o přítomnosti bromovaných a fluorovaných látek v rybách z českých řek: http://arnika.org/ryby-z-cesky​ch-rek-obsahuji-perzistentni-o​rganicke-latky. Nově připravujeme projekt zaměřený na přítomnost těžkých kovů ve spotřebitelských výrobcích.

Soutěžní otázka dne: Jedna z látek, která je regulována Stockholmskou úmluvou, se u nás dala v 70. letech koupit v drogerii jako přípravek proti vším. Vyráběla se například ve Spolaně v Neratovicích. Uhádnete její jméno?
Správná odpověď: DDT

Rok 2006 – Evropská komise: ČR musí doplnit Naturu 2000

Natura 2000 je soustava území, která chrání nejcennější a nejvzácnější živočichy, rostliny a přírodní stanoviště v Evropě. Při tvorbě seznamu ČR byly v některých případech zohledněny před ochranou přírody spíše politické a investiční zájmy.

Arnika a další neziskové organizace zabývající se ochranou biodiverzity proto založily společnou Koalici pro Naturu 2000, která vypracovala vlastní stínový návrh chráněných území. Na jeho základě a díky podané stížnosti nařídila Evropská komise v drubnu roku 2006 české vládě seznam doplnit.

V roce 2009 byl český seznam skutečně doplněn o více než 200 chráněných oblastí. Bohužel šlo pouze o částečný úspěch, neboť 24 lokalit bylo oproti doporučení ze seznamu vyřazeno a 6 výrazně zmenšeno.

Do rukou zástupců Evropské komise tak doputovala druhá stížnost Koalice pro Naturu 2000. Výsledkem je, že ČR musí k „naturovým" územím přidat další téměř dvě desítky míst a to včetně lokality v údolí Labe. Ta byla účelově zmenšena, aby nebránila prosazení stavby plavebního stupně u Děčína.

Podrobně jsme se problematice Natury 2000 věnovali v nedávném čísle Arnika: http://arnika.org/arnikum-2011​-2.

Soutěžní otázka dne: Napište nám jméno alespoň jednoho savce, jedné ryby a jednoho zástupce hmyzu, kteří patří k českým „naturovým" druhům, tedy spadají pod ochranu Natury 2000.
Správná odpověď: například vydra říční, losos obecný a chrobák jednorohý

Rok 2007 – Výhra v kauze havarované skládky v Pozďátkách

Kauza skládky v Pozďátkách se táhla od roku 1994. Místo, které vidíte na obrázku, bylo ještě v roce 2010 plné nebezpečného odpadu. Kvůli špatnému provozování skládky došlo několikrát k úniku kyseliny sírové, těžkých kovů a dalších toxických látek do okolí a podzemních vod.

Vlastník skládky přesto usiloval o její rozšíření. Po našich námitkách Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale v roce 2007 zakázalo skladování dalších odpadů a začalo jednat o vyčištění skládky. Asanace už probíhá a měla by být dokončena v roce 2012.

Kampaň Arniky trvala deset let. V jejím rámci Arnika zpracovala podnět na Českou inspekci životního prostředí, pomohla místním lidem založit občanské sdružení, oslovila politiky, zajistila odbornou pomoc expertů z Vysoké školy chemicko – technologické, připomínkovala dokumentaci EIA a podílela se na odběrech vzorků půdy a odpadních vod. Součástí kampaně bylo i soustavné informování veřejnosti o průběhu kauzy pomocí tiskových zpráv a článků, kterých vyšly přes tři desítky. K tématu byly také zpracovány výstava, speciální infolist a uspořádán odborný seminář.

Kauzu se povedlo dotáhnout do úspěšného konce hlavně díky místním lidem, kteří dokázali společně a aktivně vystoupit proti velmi rizikovému záměru investora. Je tak dobrým příkladem pro další podobné případy.

Rozhovor se starostou obce Slavičky, na jejímž území (v místní části Pozďátky) se skládka nacházela najdete v našem čtvrtletníku: http://arnika.org/arnikum-2010​-4.

Soutěžní otázka: Kyselina sírová ze skládky se dostala i do nedalekého potoka, který nese přiléhavé jméno. Dokážete jej zjistit?
Správná odpověď: Prašinec

Rok 2008 – Pět nemocnic omezilo používání rizikových pomůcek z PVC s ftaláty

K roku 2008 už celkem pět nemocnic započalo díky Arnice s náhradou zdravotnických pomůcek z PVC za bezpečnější alternativy. Z PVC se vyrábí například vaky na skladování krve, umělých výživ nebo léčivých roztoků, dále hadičky, jimiž tyto tekutiny protékají nebo třeba dýchací masky a trubičky.

K surovému PVC se kvůli ohebnosti přidávají změkčovadla, například látka známá jako DEHP neboli di-(2-ethylhexl) ftalát, která se hromadí v játrech a ledvinách a přispívá k výskytu astmatu u malých dětí. Studie na zvířatech potvrdili její negativní působení na reprodukční orgány nebo hormonální systém. V roce 2007 sice vyšlo nařízení Evropské komise omezující použití ftalátu DEHP i dalších ve hračkách a výrobcích pro děti, na zdravotnické pomůcky se ale nevztahuje.

Obzvláště citlivé na působení ftalátů jsou předčasně narozené děti. Jejich reprodukční systém je stále ve vývinu a vzhledem k jejich nízké váze je příjem ftalátů na kilogram tělesné váhy mnohonásobně vyšší než u dospělých pacientů. Kampaň Arniky byly proto cíleně zaměřena na novorozenecká oddělení.

Do roku 2008 se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s novorozeneckými odděleními ve Fakultní nemocnici v Olomouci, v Nemocnici v Českých Budějovicích a v Nemocnici Havlíčkův Brod. Dále na výměnu PVC pomůcek přistoupila Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice sv. Alžběty v Lounech.

Soutěžní otázka pro tento den: Do PVC se stále balí i některé potraviny. Víte, jakým číslem se označuje obal z PVC?
Správná odpoveď: 3

Rok 2009 – Odkrytí kouřové clony kolem územního plánování v Praze

Jedním z největších témat v roce 2009 pro nás byla problematika nového územního plánu Prahy a zastavování volných míst v naší metropoli. Podařilo se nám ukázat, že zeleň přibývá pouze na papíře a ve skutečnosti dochází pomocí tzv. „celoměstsky významných změn" k jejímu úbytku. V konkrétních kauzách – Roztyly, Trojmezí, skládka v Ďáblicích apod. jsme pomohli místním občanům zapojit se do rozhodovacích procesů.

Dále jsme koordinovali podání námitek desítek občanských iniciativ k územnímu plánu Prahy, ke kterým se připojily tisíce Pražanů. K územnímu plánu jsme sestavili vlastní věcné a systémové námitky. Pomocí několika tiskových zpráv a tří happeningů jsme kritizovali snahu úředníků a zastupitelů vyčlenit ze zásadních rozhodnutí veřejnost. Zorganizovali jsme 4 veřejné debaty věnované problematice pražských nádraží a dalších kauz. S Univerzitou Wageningen jsme provedli výzkum o využití brownfields v centru Prahy.

V roce 2009 také skončila úspěchem naše kampaň proti pořádání olympiády v Praze. Projekt nebyl podle našeho názoru dostatečně připravený, hrozilo velké zadlužení města a vedení naší metropole o něm chtělo rozhodnout bez názoru občanů. Arnika se proto stala členem přípravného výboru pro pořádání referenda k olympiádě. V červnu téhož roku, po získání více než 5 tisíc podpisů pro referendum, rada města od záměru upustila.

Spustili jsme rovněž nový web Arniky zaměřený na územní plánování v Praze. Jeho součástí je stavební mapa, která obsahuje přehled a popis nejdůležitějších kauz: http://arnika.org/stavebni-map​a

Soutěžní otázka: Kolik tisíc lidí podpořilo připomínky k návrhu nového územního plánu Prahy?
Správná odpověď: 17 tisíc občanů

Příspěvky od drobných dárců, lidí jako jste vy, nám umožňují pracovat na konkrétních kauzách a tématech dlouhodobě. Pomozte nám pokračovat! http://arnika.org/podporte