Arkády otevírají, Pankrác se dusí

Dnes ráno se slavnostně otevírají brány nového obchodního centra Arkády na Pankrácké pláni. Zahájení provozu provází masivní reklama. Mají ale Pražané co slavit? Podle sdružení Arnika je celá dostavba Pankrácké pláně ukázkovým příkladem nežádoucího rozvoje města a důsledků chybějící urbanistické vize. „Arkády přinesou obyvatelům Pankráce víc škody než užitku. Dopravní zátěž, kterou bude toto nové centrum vyvolávat, posune některé ulice za hranici obyvatelnosti,“ uvádí hlavní výhradu Arniky její mluvčí Zora Kasiková. A to i přesto, že městský soud v Praze uznal nadměrné zatížení Pankráce severojižní magistrálou a nařídil zastavení stavby dopravních přivaděčů (1). Přesto se po nich dnes jezdí.Arnika usilovala spolu s místními občanskými iniciativami řadu let marně o změnu projektu (2). „Z pěti nadzemních podlaží jsou ve třech umístněny garáže. Arkády obsahují více než tisíc parkovacích stání, přitom leží u stanice metra a na trase několika autobusových linek,“ říká Zora Kasiková z Arniky. „V oblasti Pankráce dochází dlouhodobě k překračování hygienických limitů pro čistotu vzduchu a hluk. Další nápor aut způsobí nejen dopravní kolaps, ale hlavně ještě zhorší kvalitu životního prostředí v této části Prahy,“ dodává mluvčí.

„Arkády jsou obchodním centrem předměstského typu, přestože leží na jedněch z nejcennějších pozemků v těsné blízkosti jádra Prahy. Je to velké zklamání,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Investor podle něj nedodržel původní slib, že pražské Arkády se přiblíží stejnojmennému berlínskému projektu (3). „Pražské Arkády jsou obrovskými garážemi uprostřed města. Architektura budovy je nekvalitní stejně jako obsah. Naproti tomu berlínský projekt sází na veřejnou dopravu a nad obchodním centrem nejsou garáže, ale byty,“ vysvětlil Skalský, jakou dostavbu Pankráce Arnika prosazovala.

Pochybnosti také vyvolává orientace Arkád na luxusnější módu. „Obyvatelům Pankráce scházejí běžné obchody a provozovny služeb. Není tu alternativa původní tržnice s nabídkou dostupných výrobků drobných producentů zejména ovoce a zeleniny. Obchody s drahými oděvy nepřinášejí místním lidem žádné zlepšení kvality života,“ uvádí další z výhrad Zora Kasiková. „Na Pankráci není ani žádné kulturní zařízení. V původních plánech se přitom zvažovala stavba multifunkčního kulturního sálu, knihovny nebo alespoň kina,“ doplňuje Kasiková.

Argumenty občanských sdružení nedávno zčásti uznal Městský soud v Praze. Sdružení k němu podala žalobu proti rozšiřování silnic včetně severojižní magistrály, které má do oblasti Pankráce přivádět další tisíce aut denně. Soud uznal, že oblast je nadměrně zatížena exhalacemi a hlukem a další dopravní zátěž není přípustná. Většina dopravních staveb ale byla i přes rozhodnutí soudu dokončena a dnes po nich jezdí auta.

(1) Více v tiskové zprávě z 5. září tohoto roku

(2) Případu pankrácké pláně jsou věnovány stránky cepo.arnika.org/pankrac/

(3) Investoři rádi přirovnávají Pankráckou pláň k Postupimskému náměstí v Berlíně (Potsdamer Platz). Srovnání ale pokulhává. Postupimské náměstí se ocitlo po pádu Berlínské zdi v samém středu města a šlo o mimořádně atraktivní plochu. Dostavbu striktně reguloval berlínský magistrát a donutil investory několikrát přepracovat projekty. Dnes je Postupimské náměstí jednou z atrakcí Berlína a novým centrem města. Součástí promyšlené zástavby nejsou jen kanceláře a hypermarket, ale i byty, náměstí s fontánou zastřešené obřím „deštníkem“, vyhlídková věž, umělý potok a jezero, park pro pořádání pikniků, dětské hřiště, řada restaurací a kaváren či kino. Velký podíl zaujímají pěší zóny, oblast je dobře přístupná veřejnou dopravou, veškeré parkování je pod zemí.