Reportáž o alejím v publicistickém pořadu České televize Reportéři ČT.
Video: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/212452801240003/video/186444
Marek WOLLNER, moderátor:
Aleje a stromořadí mají v Čechách dlouhou tradici. Podle Wikipedie sahá až k dobám vlády Karla IV. Jenže dnes lemují silnice, po kterých nekodrcají kočáry, ale rychlá auta. Aby cestáři zajistili lidem bezpečnější průjezd, začali je kácet. Za pět let do roku 2008 porazili na 100 tisíc stromů. Trend vyvolal veřejné pozdvižení a poslanci v roce 2009 svévolné kácení zastavili změnou zákona. Právě teď se ale do parlamentu téma vrátilo. Oficiálně se nový návrh netýká alejí, nýbrž jednotlivých stromů. Přesto se ochranáři o jejich budoucnost znovu bojí. Více v reportáži Filipa Černého.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Jsme ve Středočeském kraji kousek od Kolína. Silničáři tady likvidují zbytky přestárlého ovocného stromořadí. Místo vzrostlých třešní tu už dříve vysázeli malé doubky. K pokácení starého stromu dnes cestáři potřebují povolení jako kdokoli jiný. Protože příslušná radnice konkrétně tyto stromy oželí a žádné občanské sdružení se neozvalo, můžou se pokácet. Kdyby se obecní úřad postavil proti, silničáři by své pily nesměli vytáhnout. Výsledek povolování kácení je tedy vždycky nejistý a proces zabere měsíc až dva. Silničářům to nevyhovuje.
Martin VAVŘINA, ředitel odboru legislativy ministerstva dopravy:
My navrhujeme zavést režim, kdy správce pouze ohlásí, že chce kácet. A pokud do 15 dnů nejsou vzneseny nějaké námitky, tak se přistoupí k tomu kácení. Ale tento režim zavést pouze pro jednotlivé stromy. Aleje, stromořadí tady z toho režimu vyjmout a u nich by pokaždé bylo potřeba povolení ke každému jednotlivému stromu, který měl být pokácen v aleji. Cílem je skutečně určité stromy vyjmout v těch standardních případech z toho povolovacího řízení.
Miroslav SEDLÁČEK, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Pro všechny silničáře by to bylo určité východisko, protože ta papírová, ten papírovej mechanismus, kterej teď probíhá, tak je to velice zdlouhavý. Kde teda chceme žádat o pokácení, tak musíme províst ten dendrologickej posudek. Ten dendrologickej posudek je ekonomicky teda pro nás drahej, jo, a ne vždy máme povolení k pokácení těchto stromů.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Tady na Tachovsku mají silničáři na starost 760 kilometrů vozovky a kolem ní 44 tisíc stromů. Pokácení stromu v praxi vypadá takto:
Miroslav SEDLÁČEK, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Žádali jsme tedy o pokácení 8 stromů. Jedná se o stromy dub, jo, a ty stromy nám byly zamítnuty. Vidíte sám, že to zvedá teda komunikaci, že to narušuje nejenom teda obrusnou vrstvu, ale podkladní vrstvy tý komunikace. V neposlední řadě je to zdravotní stav, ty stromy jako prosychají a ty větve působí teda negativně, protože se ulamujou, jo, a padají na projíždějící vozidla.
Karel FIŠPERA, starosta městyse Stráž /nez./:
Tři, tuším, stromy se povolily pokácet, protože jejich zdravotní stav byl velmi špatný. U dalších třech stromů se doporučuje pouze zdravotní prořez, kdy ty stromy byly pouze některé části, některé větve uschlé, ale životaschopnost těch stromů byla ještě dobrá.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Není to trošku luxus vlastně takhle pečlivě zkoumat každý strom,
Václav PINTA, Český svaz ochránců přírody; poradce starosty Stráže:
Když si jenom vemete, když si dojdete koupit strom na zahradu, aby byl vzrostlej dvou, třímetrovej, tak už je to otázka tisíců. Kdybyste si chtěli koupit na zahradu takovejhle strom, tak se pohybujete ve statisících. Takže pár tisíc za posudek, aby ten strom byl v krajnici, myslím, nejsou vyhozený peníze.
Miroslav SEDLÁČEK, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Skutečně ekonomicky nás zatěžujou tyhle ty památný aleje a tyhle ty vzrostlý stromy, protože ne všechny činnosti si můžeme udělat sami. Prořezávka v korunách, prořezávka odborná, tak na to se musí sjednávat. A ta ekonomická nákladnost je vysoká.
Pavel PANUŠKA, výrobní náměstek, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Kdy si vemete, že máme kolem 5 tisíc kilometrů, které obhospodařujeme, dá se říct, řekněme, kolem 16, 17 milionů ročně. Údržba čistě jenom stromů.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Jakub Esterka se věnuje několik let záchraně alejí. Právě teď lobbuje v parlamentu proti novele zákona, která má silničářům kácení jednotlivých stromů ulehčit. Upozorňuje, co se stane, když se kácení bude jen oznamovat a na úřadě neproběhne povolovací řízení, jako je to dnes.
Jakub ESTERKA, vedoucí Ekoporadny, Arnika:
Do tohoto řízení se může přihlásit veřejnost a vlastně oponovat tomu správci, zda ty stromy opravdu jsou zdravé či nikoli. Navíc vlastně v rámci toho správního řízení orgán ochrany přírody může za kácené stromy a měl by ukládat takzvanou náhradní výsadbu, která vlastně zachovává ta stromořadí v té krajině. To znamená, přikazuje správci vysadit stromy za pokácené. U oznámení tato, tyto náležitosti vlastně chybí. To znamená, nemůže se do tohoto řízení veřejnost přihlásit, není ukládána náhradní výsadba a také ty důvody v praxi nejsou kontrolovány, protože úřad nic nenutí, aby ta oznámení kontroloval.
Martin VAVŘINA, ředitel odboru legislativy ministerstva dopravy:
Samozřejmě i u těch jednotlivých stromů bude mít ten obecní úřad možnost se vyjádřit, pokud sezná, že není možné bez dalšího ten strom pokácet, tak může tady tento krok omezit, případně zakázat.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Ekologové si ale myslí, že patnáctidenní lhůta, kterou bude mít úřad na to, aby zasáhl, nestačí. Odkazuje na zkušenosti z doby, kdy takový režim už platil.
Jakub ESTERKA, vedoucí Ekoporadny, Arnika:
Do roku 2009 silničáři mohli kácet pouze na oznámení a po 15 dnech měli vlastně volné ruce. To se ukázalo v praxi jako v podstatě fatální pro silniční stromořadí, která plošně mizela vlastně v té době z české krajiny.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Za zmínku stojí, že ministerstvo životního prostředí se záměrem silničářů souhlasí a nekontrolovaného kácení se neobává.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí /TOP 09/:
První pojistka je ta, že musí ohlásit. I když se rozhodnou vykácet jeden strom a zapřou to, že to je stromořadí, tak orgány ochrany přírody by měly být dostatečně zorientovány. Pokud si myslí, že nejsou, tak v těch 15 dnech je dostatečná lhůta, aby toto zjistily.
Jakub ESTERKA, vedoucí Ekoporadny, Arnika:
Obecní úřady se nedostanou ani k tomu, aby se vlastně podívaly do terénu, o jaké stromy se jedná, zdali je to stromořadí nebo solitérní dřevina.
Martin VAVŘINA, ředitel odboru legislativy ministerstva dopravy:
Kdybysme řekli, že nám jde jenom o bezpečnost, a nedíváme se na nic jiného, tak do roku 2009 nejsou kolem silnic žádné stromy, protože by byly všechny pokáceny, že jo. Tak to samozřejmě není.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Starosta obce Žižkovo pole na Vysočině zažil, co to znamená, když je část veřejnosti aktivní, účastní se řízení a zachraňuje stromy. Roky bojoval o vykácení poloviny 80leté aleje, aby mohl rozšířit silnici do vsi. A prohrál.
Jan ČEPL, starosta obce Žižkovo pole /KDU-ČSL/:
Když napadne více sněhu, tak se vytvoří jenom jedna kolej a prakticky se nedá z té koleje pak těžko, velmi těžko se dá vyjíždět. Takže představte si, že jedete jakýmsi vlakem a pak ten vlak jede proti vám. Tak asi máte pocit toho řidiče na tý silnici.
Pavel DOBROVOLNÝ, občanské sdružení Mezník:
Tato alej je významnej krajinnej prvek, navíc navazuje na park Žižkovy mohyly, kde vlastně poblíž zemřel Jan Žižka z Trocnova. Aleji hrozilo jednostranné vykácení po celé délce 3,7 kilometrů. Stromy jsou v dobrém zdravotním stavu, nejsou ve výborném, ale v dobrém, jejich vitalita je taky dobrá, perspektiva dalších 100, 150 let.
Zdeněk RYŠAVÝ, radní kraje Vysočina /ČSSD/:
A nakonec to skončilo u nás a krajský úřad se k tomu postavil tak, že tu alej zspamátnil, ale nezpamátnil ji v celém rozsahu těch 306 stromů, ale v rozsahu 274 stromů a některé stromy jsme nezpamátnili z toho důvodu, že jsou buď v takovém stavu, že je potřeba je pokácet, protože už nejsou schopny záchrany, anebo v některých místech, aby se mohly udělat výhybny.
Filip ČERNÝ, redaktor:
Aktivista Jakub Esterka tvrdí, že novela zákona, kterou minulý týden poslanecký výbor pro životní prostředí nedoporučil schválit, může ohrozit i aleje, a to přesto, že ministerstvo dopravy v textu uvádí, že ke kácení dřevin ve stromořadí bude nadále potřeba povolení z radnice.
Jakub ESTERKA, vedoucí Ekoporadny, Arnika:
Myslím si, že k té salámové metodě to přesně spěje. Už jenom proto, že v zákoně chybí ta definice toho stromořadí. To znamená, úřad se nemá podle čeho řídit ve chvíli, kdy chce definovat stromořadí.
Martin VAVŘINA, ředitel odboru legislativy ministerstva dopravy:
Tyto případy zřejmě, pokud bude ta úprava přijata, tak vyřeší ta aplikační praxe ať už na úrovni těch úřadů nebo případných soudních sporů potom, jestli ano nebo ne.
Filip ČERNÝ, redaktor:
V diskutovaném zákoně se vláda vlastně vrací k mnohaletému sporu, co je dnes důležitější. Bezpečnost řidiče nebo strom?
Václav CÍLEK, geolog; filozof:
My jsme si na ty aleje zvykli jako na součást evropské identity. Je to něco, co sem patří, stejně jako kapličky nebo boží muka, nebo rozcestí. A vlastně ty maminky, když nás vozily v kočárku, tak nás vozily místy, která byla zastíněná, to znamená pod stromy. A že my jsme si zvykli se tak jako dívat do toho nebe skrze ty stromy a na takový ten rytmus jako strom, mezera, strom, mezera a že to vlastně do dneška na nás působí hrozně uklidňujícím dojmem.
Miroslav SEDLÁČEK, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Vycházíme z toho, že skutečně je to pevná překážka. A vemte si, pane redaktore, když to vozidlo narazí na ten strom při tý padesáti šedesátikilometrový rychlosti, tak ty deformační zóny jsou tam u toho auta takový, že ty následky jsou katastrofální.
Václav CÍLEK, geolog; filozof:
Existují německé studie, které studovaly tenhle ten vztah, že tak jako většinou řidiči se podvědomě leknou, protože vidí překážky kolem sebe, a je to jako zajímavé, jedou opatrněji.
Karel FIŠPERA, starosta městyse Stráž /nez./:
Jestli ten strom je relativně bezpečnej nebo nebezpečnej tomu provozu, já tvrdím, že nebezpeční jsou jenom řidiči sami sobě. Ne ten strom.
Miroslav SEDLÁČEK, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Není naším zájmem, abysme vykáceli všechny stromy. Skutečně vykácet stromy, která teda vadí v tý bezpečnosti silničního provozu, a nechávat stromy teda za těma příkopama, ale ty stromy tam dožijou.
Pavel PANUŠKA, výrobní náměstek, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje:
Nemusel by to být úplný konec aleje, určitě by to šlo, aby se zlikvidovalo to, co je tady. Navíc jsou nezdravý ty stromy, aby se zlikvidovaly a o kus dál na stranu vysadily a ta alej by odpovídala dnešním novým poměrům, protože když se dřív ta silnice projektovala, tak se neprojektoval /nesrozumitelné/ asi ten, ale daleko menší.
Václav CÍLEK, geolog; filozof:
Stín stromu nebo ovoce stromu je většinou využíváno celou komunitou místních lidí, kteří na tom daném místě žijí. To znamená, ti lidé by do toho měli mluvit. V tomhle tom případě hodně závisí na jako velmi rozumným kompromisu mezi správci silnic a místními obyvateli a tenhle ten kompromis se ale nedá ošetřit nějak jednoznačně zákonem.
