I české firmy už vědí, že „zelená“ image se jim vyplatí, protože přispívá k jejímu dobrému jménu, říká Jana Vitnerová z občanského sdružení Arnika.
* E15: Jak probíhá proces ukládání a hodnocení kompenzačních opatření?
Kompenzační opatření by mělo být uloženo tehdy, kdy je již jasné, že se významnému negativnímu vlivu stavby nedá předejít jiným způsobem. Hodnocení by mělo být zaměřeno hlavně na jeho dopad, tedy zda toto opatření skutečně funguje. Poměrně jasný systém pro kompenzace mají vyzkoušený v Německu. Funguje tam oceňování dopadu stavby, tedy v jaké hodnotě bude poškozena příroda. Na úrovni krajů jsou zpracovány připravené možnosti kompenzací v různých „cenách“. Například investor, který má zájem o stavbu velkokapacitního zařízení pro ustájení dobytka, touto stavbou poškodí krajinný ráz a zdroj pitné vody. Jako kompenzační opatření je mu uloženo zrevitalizovat úsek potoka podle připravené dokumentace. Jiný příklad: nedaleko Hamburku vyrostla uhelná elektrárna. Investor se zavázal vybudovat moderní rybí přechod na blízkém jezu. Díky tomuto kompenzačnímu opatření ryby lépe migrují i do české části Labe. Tento systém ovlivňuje i projektování staveb, investoři vědí, že poškozování životního prostředí může prodražit stavbu nad ekonomickou únosnost, a sami se pak zajímají o to, aby dopady stavby byly co nejmenší.
* E15: Nakolik se osvědčují takzvané dobrovolné dohody s investory a v čem konkrétně spočívají?
V tomto směru nemáme zatím v České republice žádné zkušenosti. Uzavřené dohody již sice existují, ale teprve v průběhu let se ukáže, jestli k něčemu opravdu přispěly. Dohoda, která dnes působí jako velký posun k lepšímu, se za pět let může změnit v nevymahatelný cár papíru. Naštěstí i české firmy si již uvědomují, že punc „dusiče města“ nebo „pravidelného traviče ryb“ nepatří k pracně budovanému dobrému jménu firmy. Pak již je jen krok k účinné investici do moderního vybavení, které zlepší obojí – životní prostředí i tvář firmy před veřejností.
* E15: Jaké máte zkušenosti s velkými investory při projednávání EIA, tedy dopadů určité stavby na životní prostředí?
S různými investory lze samozřejmě zažít různé zkušenosti. Některá firma pracuje vůči veřejnosti otevřeně a jedná jako z učebnic občanské nauky. Technici komunikují s biology, snaží se zpracovat takovou variantu záměru, která bude mít na životní prostředí minimální dopad. Jiné firmy, a není jich málo, volí opačný postup. Účast veřejnosti v procesu EIA nesou velmi nelibě, nevnímají ji jako moderní demokratický proces, ale spíš jako zbytečné obstrukce při povolovacím procesu.
* E15: Můžete uvést příklady vstřícných i méně vstřícných investorů?
Tak jak je vedení každého podniku jiné, liší se i přístupy. Žádný podnik ale sám od sebe neudělá navíc nic než právě to, co musí. V tom vidím přínos účasti aktivních občanů v procesu EIA. Nikdo nezná podmínky lépe než místní lidé. Když k tomu důkladně prostudují a opřipomínkují dokumentaci záměru, velmi tím přispějí ke kvalitě prostředí, ve kterém žijí.
* E15: Které body bývají při projednávání EIA nejobtížnější?
Veřejné projednání. To je nejtěžší moment pro všechny zúčastněné – investora, zpracovatele dokumentace i posudku, pro úředníky, kteří proces EIA vedou, nebo pro dotčené orgány a samozřejmě hlavně pro občany. Někdy jsou jednání velmi emotivní, projednávání některých záměrů trvá velmi dlouho. Například veřejné projednání záměru stavby spalovny nebezpečných odpadů probíhalo v Pardubicích na zaplněném stadionu a protáhlo se přes osm hodin.
* E15: Lze jednání s investory při projednávání EIA využít i ke zlepšení životního prostředí? Jak?
K něčemu podobnému je přístup českých investorů i úřadů zatím rozpačitý, ani jedni nemají zcela jasno. Chybí zde vhodné normy. Pomohla by výměna zkušeností z dnes již ne tak vzdáleného zahraničí. Podle české legislativy nejsou podmínky, které stanoví EIA, závazné, pouze doporučující. Je velmi důležité, aby se staly součástí dalších povolovacích procesů, zejména stavebního povolení. Tam již závazné a tedy i realizovatelné jsou. Když stavební úřad opomene tyto podmínky do stavebního povolení přenést, mohou o to požádat občanská sdružení, která se účastní povolování stavby.
Foto autor| Foto E15 Anna Vacková
